Záhadný talent pro elektronickou destrukci
Seznam kapitol
Zkáza počítačových komponent je běžnou částí jejich životního cyklu. Nějakých pět procent mašinek ročně chcípne tak řečeno z přirozených příčin. Existují ale skupiny lidí, kteří mají neobyčejný talent pro ničení elektroniky. Některé příčiny jsou pochopitelné – všelijaké laborování a hackování, jindy jde o záležitosti vyloženě bizarní a občas i záhadné.
Běžnou skupinu představují ti, kteří se chovají k hardware jako čuňata. Nejsou vyloženě zlí, ale jednoduše neberou na techniku žádné ohledy. Spokojeně baští guláš při práci a camrají ho přímo do klávesnice. Pracují s notebooky po hospodách a občas jimi prolijí kafe a občas pivo. Nechají padnout mobil na podlahu několikrát měsíčně. Někteří neuvěřitelní experti z řad omladiny dokážou i cpát do útrob počítače odpadky. Nevěříte? Podívejte se na neuvěřitelnou fotodokumentaci z The Registeru. Pády, utopení a podobné události mohou být možná považovány za nehody – ale co třeba takoví kuřáci?
Viděli jste někdy, jak vypadají vnitřnosti počítače, který musí pracovat v opravdu zakouřeném prostředí? Měl jsem tu čest čistit vnitřek Amigy 2000, kterou používali patrně v nějakém DTP studiu ještě v dobách, kdy kuřáci nepředstavovali třídní nepřátele a mohli holdovat ďáblovým trubičkám přímo na pracovišti. Ovšem ty následky, ty vrstvy jemného, těžko odstranitelného popílku – neuvěřitelná záležitost, zvláště uvnitř zdroje. Humus. Cigaretový popílek je zvláštním způsobem mastný a dokáže doslova zalepit jak ventilační otvory, tak vytvoří tlusté nánosy na větrácích. A při čištění to opravdu tuze smrdí i po letech! Kuřáci, pracující se žvárem v hubě, tedy ohrožují nejen sebe, ale i své počítače. Opravdu – v uzavřených místnostech nekuřte a přitom nepracujte – ventilátory promíchávaný vzduch nakonec zanechá popílek usazený buď v počítači a nebo ve vás.
Pro techniku jsou velmi nebezpečná i domácí zvířata – a dokážou ji likvidovat i zákeřnějšími způsoby, než je všeobecně populární přehryzání kabelů. Náš kocourek objevil, že notebook vyfukuje příjemné teplo a je to tedy vynikající ohřívadlo pro kočičí haksny. Pravidelně tak tlapkami ucpával počítačový exhaust a jenom varovné vřeštění přehřívajícího se stroje ho zachránilo před zkázou. Náprava byla jednoduchá a spočívala v opakovaném odsunování kocoura od notebooku, přece jenom se nechtěl vzdát svého ohřívadla.
Historky se psy posloužit nemůžu, leč jedno takové rozměrné chlupaté něco dokázalo zdevastovat známé zcela prázdnou místnost, jakkoliv to zní nepravděpodobně. Představa, že by něco takového provedlo kousací testy na mé kolekci překrásných osmibitů, mě naplňuje upřímnou hrůzou. Miláček se ovšem nemusí pokoušet o přímou destrukci zařízení, postačí i jeho vedlejší produkty. Například takové zvířecí chlupy, těch se bez ustavičného vysávání zbavíte jenom těžko. Kdo si pravidelně nečistí stroj a nepoužívá filtry, bude se velice divit, až bude z větráků vymotávat neuvěřitelná klubíčka chlupů či vlasů.
V počítači se mohou zabydlet i jiné organismy – na fotkách z The Registeru můžeme vidět dvě elektřinou popravené myši ze zdroje tiskárny a pár pavouků, bydlících uvnitř stroje. Jednou jsem čistil Commodore CBM, zapomenutý pár let někde ve stodole – a byly v něm celé generace osminožců. V jiných starých kusech jsem objevil jakési seschlé zámotky a pozůstatky larev, opravdu nemilá záležitost. Ano, pokud necháte počítač přístupný působení zvířat, ať už obratlovců či bezobratlých, nedopadne to dobře. Možná patříte mezi ty, kteří jenom kroutí hlavou nad nekonečnými seznamy zákazů v manuálech. Nepoužívejte fotoaparát k zatloukání hřebíků, předměty v mikrovlnce mohou být teplejší, než se zdají, televize vám nevychová vaše děti – a tak dále.
Faktem ale zůstává, že řada normálních uživatelů nezná základní věci – například vůbec neví, že by se elektronika měla aklimatizovat, takže se courají s foťákem a nebo notebookem v mrazu a ihned se to pokouší někde v kavárně zapnout. A to je, vzhledem ke kondenzaci vodních par, opravdu špatný nápad. Tihle lidé odpojují disky za provozu – a zatímco se plotny ještě točí, pohodí disk třeba na gauč. Laptopy nosí v tašce mezi sponkami, žvýkačkami a dalšími drobnostmi, které klidně vniknou dovnitř – a nechápou, k čemu že jsou ty neoprénové obaly. Strčí si náhradní nabitý lithiumiontový akumulátor do kapsy bundy a nezkoumají, zda je venku mráz a nebo zda prší. Jistá povinná základní edukace uživatelů elektroniky ve škole by rozhodně nebyla na škodu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
