Články na téma facebook

Tento příběh u nás proběhl tak trochu pod radarem událostí: minulý týden v Nepálu proběhla revoluce, kterou táhla hlavně generace mladých, a to proto, že jim nepálská vláda zakázala sociální sítě. Hořel parlament, lynčovali se ministři, střílelo se. Tohle se stalo ve zkratce – ale ve skutečnosti je to složitější.

Austrálie si prosadila zákon, který nutí technologické společnosti platit za odkazy na obsah velkých mediálních společností. Je to pokrok – anebo další z restriktivních zákonů, kterými se lokální vlády pokoušejí svázat a kontrolovat internet?

Dnes je na svobodu slova expert každý. Svoboda slova je omezená, namítají jedni. Hlavní je nikoho neurazit. Policie České republiky vyjmenovává rozsáhlý seznam paragrafů, které lze porušit pouhým komentáře. „Máme svobodu projevu, ne po projevu,“ vtipkují jiní. Ve skutečnosti je to mnohem jednodušší.

Když se odborníci z oblasti humanitních studií vyjadřují k vlivu počítačů na lidskou populaci, obvykle slyšíme jenom nářek, pláč a stížnosti. Od Digitální demence Manfreda Spitzera přes obviňování her z podpory agresivity až po digitální kastraci. Je opravdu vývoj tak negativní – anebo je to jenom změna?

O cenzuře na internetu mluvím často, protože roky cítím, jak se stále více utahuje smyčka kolem svobody slova. Ti, kteří vidí tento problém stejně, mají nyní unikátní šanci ozvat se – a dát politikům vědět, že nám to vadí. Řada našich známých osobností založila petici Stop cenzuře, aby politiky upozornili, že cenzura na internetu ohrožuje svobodu slova.

Žijeme v zajímavých časech: Máme přístup k tak obrovskému množství informací jako nikdy, na horizontu se ale zvedá stín monstra cenzury profesionální, amatérské i strojové. Tahle úvaha bude dosti triggerující, takže pokud patříte mezi trvale rozechvělé, chvějte se raději jinam.

Řada lidí se rozhodla vyvrátit hoax o tom, že existují neosoby, tedy osoby, jejichž jméno se nesmí vyslovit, aby se vám nestalo něco hrozného. Marně ale budete psát jméno „Voldemort“, to nefunguje. Naopak funguje jméno „Tommy Robinson“, za který vám Facebook smaže příspěvek, případně rovnou i účet

Nedávno jsme se dozvěděli, že řecká policie odhalila vraha americké bioložky Suzanne Eatonové na Krétě – pomocí dat o pohybu podezřelého z jeho mobilu. Je to dobře? Je to špatně? Je to důkaz, že jsme fakticky trvale sledováni?

Mnoho Čechů štve, že u nás působí zahraniční firmy, které vyvádějí svoje zisky do zahraničí. To se, v rámci Evropy, považuje za normální. Většinu evropských politiků ale štve, že nadnárodní technologičtí giganti vyvádějí své zisky mimo EU. A to už jim spravedlivé nepřijde.

Někdy stačí být ve správný čas na správném místě a udělat tam něco hloupého – a základ pro meme je na světě. V současné chvíli je meme queen České republiky Emma Smetana aka Disaster Girl 2019. Jak se jí to stalo – a mělo by jí to vůbec vadit?

Když sociální sítě začaly s tažením za „příjemné a bezpečné prostředí pro všechny“, dozvěděli se ti, kteří to kritizovali, že „jsou to soukromé společnosti a když se vám jejich politika nelíbí, máte si založit vlastní web“. A víte co? Policie teď dostala pravomoc vypnout jakýkoliv web. Na devadesát dní, a to jen na základě uvážení příslušníka. Jako fakt.

V sobotu 25. srpna 2018 se v pražském Divadle Hybernia uskuteční prestižní setkání s prezentacemi vizionářů a významných světových odborníků na téma tzv. obecné umělé inteligence. S námi jste mohli soutěžit o dvě vstupenky v hodnotě 135 eur. Otázky byly tentokrát komplikovanější, jak měly vypadat správné odpovědi a kdo vyhrál?

V sobotu 25. srpna 2018 se v pražském Divadle Hybernia uskuteční prestižní setkání s prezentacemi vizionářů a významných světových odborníků na téma tzv. obecné umělé inteligence. Zajímají vás přelomové úvahy, experimenty a výzkum v oblasti budování myslících strojů? Soutěžte s námi o lístky v hodnotě 135 eur, máte na to jen 4 dny!

To nejhorší a úplně nejhloupější je, když pravicového konspiračního teoretika eliminují během jediného dne čtyři technologické platformy. A pak jim k tomu začnou tleskat média, která celou dobu kritizoval. Tím – v jeho očích – nepřátelé jen potvrdili, že jeho teorie jsou pravdivé. A jeho fanoušky mohou změnit ve fanatiky.

Bylo nebylo, jedna velká počítačová firma tvrdila, že nechce konat zlo – a měla to dokonce jako motto. A rostla a rostla, až zjistila, že tohle pravidlo přerostla. A tak ho odstranila. Jenomže svět si toho rychle všimnul – a tak je skandál na světě.

Kolem roku 1998 bylo technologům jasné, že klasická média mají velký problém. Novináři si toho všimli zhruba o deset let později, mediální domy to nepochopily dodnes – a proto se v rámci EDSM pokouší prosadit Article 11 ve víře, že to zpomalí jejich pád. Je zajímavé, že média ani po dvaceti letech nepochopila, že si právě kladou ke spánku pistoli.

Tak jsme si konečně všimli data miningu. Je s námi již od konce 80. let. Dlouho to byla totální nuda, kterou ignorovali všichni – až na politology a paranoiky, kteří nudně mleli o rizicích, jež z data miningu plynou. Hysterie, která propukla v posledních týdnech, je založena na tom, že si ho konečně všimli i apologisté za Brexit a volbu Donalda Trumpa.

Na fenoménu Modré velryby není zajímavé to, že se objevil, ale jak dlouho trvalo, než se z mainstreamového hororového tématu stal živoucí internetový mem. Internet se totiž už roky ve filmu zobrazuje hlavně ve dvou kontextech: je tam nějaká stránka, kde sledujete skutečný snuff, anebo vražedná hra, která vás zabije, pokud se do ní zapojíte.

Facebook a sociální sítě považuji obecně za špatnou věc. Lidé dobrovolně ve svém volném čase sestavují globální sociogram a nechají se profilovat buď pro účely soukromé anebo státní. Dnes však udiveně zjišťuji, že elitám svobodného světa začíná vadit i to, že na sebe lidi dobrovolně práskají, co si vlastně myslí – a cítí potřebu to glosovat.

Nevím, jestli je to seriálem The Big Bang Theory, ale moderní geekové se dost liší od generace geeků mého mládí. Kdysi si stavěli doma počítače, konstruovali si vlastní roboty, psali svoje operační systémy... Dnes si koupí tričko, srandovní čepici, energy drink a jdou si se smartphonem ovládaným dronem hrát do kavárny. Být dnes geekem je mnohem jednodušší a více trendy.

Souhlasíte se sbíráním údajů o vašem chování „kvůli zlepšení poskytovaných služeb“? Pak velmi pravděpodobně podporujete nejen business se svými daty, ale také si budujete digitální informační bublinu, která vám zásadně zkreslí pohled na svět. Individualizované či personalizované vyhledávání vám totiž nebude ukazovat svět tak jak je, ale jak si stroj myslí, že ho chcete vidět.

Když začaly klasickým médiím mizet diváci a čtenáři, odborníci zkoumali hlavně to, jak tento propad zastavit. Většina z nich si nepoložila otázku, kam odcházejí a co dělají. Až když se začalo mluvit o milionových výdělcích úspěšných letsplayerů, všiml si i svět konzervativních médií, že jim „uprostřed Hollywoodu tak nějak vyrostla sopka“.

Poslední týden pečlivě sleduji vývoj skandálu kolem amerického sledovacího systému PRISM. Pro jedny je to jasný humbuk, pro jiné jasný důkaz existence Velkého Bratra. Pro mě to je stejné, jako sledovat film Beyond the Black Rainbow: Vidíte, že se děje něco zvláštního, ale máte velký problém to celé interpretovat.

Když se blížilo IPO Facebooku (Initial Public Offering, uvedení firmy na akciový trh), noviny přímo vřely články a komentáři. To je dost neobvyklé. Zkuste si vzpomenout, kdy naposledy uvedení akcií nějaké firmy řešily noviny na prvních stránkách, které nejsou obvykle rezervovány pro nudné finanční zprávy...