Články na téma AI (strana 14 z 14)

Dnešním dnem končí embargo na detaily k nové architektuře Turing a podrobnosti o nových funkcích, které karty nabízejí. Asi jen s málokterou premiérou za celou dobu historie grafických 3D akcelerátorů představili výrobci karet tolik nových technologií najednou.

Uplynul rok a v pražské Holešovické tržnici se opět odehrála výstava a konference Future Port Prague 2018. Výstavě dominuje elektromobilita, virtuální realita, kryptoměny, umělá inteligence, drony a jiné chytré hračky, smart technologie a další pokročilé technologie. Co všechno bylo letos na výstavvě k vidění?

Minulý týden, 22.-25. srpna 2018, proběhla v Praze konference Human Level Artificial Intelligence Prague 2018. Na ní se sešla řada výzkumníků, vývojářů a dalších lidí, kteří se zabývají umělou inteligencí. Jaká jsou největší úskalí současné AI a co je potřeba zlepšit?

V sobotu 25. srpna 2018 se v pražském Divadle Hybernia uskuteční prestižní setkání s prezentacemi vizionářů a významných světových odborníků na téma tzv. obecné umělé inteligence. S námi jste mohli soutěžit o dvě vstupenky v hodnotě 135 eur. Otázky byly tentokrát komplikovanější, jak měly vypadat správné odpovědi a kdo vyhrál?

V sobotu 25. srpna 2018 se v pražském Divadle Hybernia uskuteční prestižní setkání s prezentacemi vizionářů a významných světových odborníků na téma tzv. obecné umělé inteligence. Zajímají vás přelomové úvahy, experimenty a výzkum v oblasti budování myslících strojů? Soutěžte s námi o lístky v hodnotě 135 eur, máte na to jen 4 dny!

Strojová inteligence je starý koncept: Pohybující se magické sochy najdeme v příbězích starého Egypta, v Šeherezádě, u Čapka a jak u technooptimistů, tak i u technoskeptiků. Příchod umělé inteligence nás čeká – a s ním i velké změny ve společnosti. Jak se na něj připravit? Jak zařídit, aby umělá inteligence zůstala dobrá?

Když se řeší otázky umělé inteligence, obvykle se zabýváme věcmi jako jak ji udělat, kdy tu bude, co pro nás bude znamenat a jestli to pro nás není ohrožení. Obecná inteligence má ale jeden gigantický problém: Totiž otázku smyslu vlastní existence. Všichni máme problém se smyslem vlastní existence, jenomže u AI je to mnohem horší.

Žijeme v době, kdy se nám budoucnost předvádí v mnoha formách, které se, bohužel, navzájem logicky vylučují. Klasickým příkladem je představa některých politiků, že můžeme mít bezpečné systémy, ale toto zabezpečení bude pro bezpečnostní služby transparentní. To ovšem není zdaleka jediný paradox, se kterým se můžeme potkat

Když se bavíme o umělé inteligenci, většinou se debaty týkají jejího potenciálu, otázky, zda překoná lidskou inteligenci, zda bude někdy zabíjet lidi a takových podobných těžkých filozofických témat. Mimo to ale existuje menší AI, kterou vidíme zatím hlavně v roli osobních asistentů. Je jednodušší, ale budeme se s ní setkávat už brzo a podstatně častěji.

O umělou inteligenci se snaží počítačová věda od svých samotných začátků. Vždy se objevil nějaký módní směr, jako funkcionální programovací jazyky, expertní systémy, automatické klasifikátory či neuronové sítě. A vždy se po čase narazilo na limity, které ta či ona metoda přináší, na scestí, na které může zajít. Jak blízko je skutečná umělá inteligence?

Technologie se povětšinou pohybuje v přískocích. Kdysi dávno musel mít smartphone alfanumerickou klávesnici – buď výklopnou anebo výsuvnou. Pak se jí zbavil. Stejným směrem zamířily vyměnitelné baterie, rozšiřující paměťové karty a jack pro připojení drátových sluchátek. Co bude další na řadě a kam to celé směřuje?

Od Čapkových R.U.R. si lidstvo představuje katastrofický scénář, kdy roboti povstanou a smetou ho. Sami máme v tomto směru zkušenosti, otroci, bezzemci, nádeníci, dělníci a další „lidé nižší jakosti“ se pravidelně bouřili a buď se domáhali svých práv – anebo své pány prostě likvidovali. Stačí jen, aby si to roboti uvědomili...

Na firmách, jako je Uber, mě fascinuje, že se se ani nesnaží tvářit jako disruptivní byznys, který přináší práci masám. Konečným cílem Uberu je nejprve nahradit drahé lidi levnými a nakonec je zcela eliminovat stroji. S nástupem umělé inteligence zmizí celé třídy zaměstnání pro lidi a řada nezaměstnaných bude jenom těžko hledat práci.

Část výzkumníků se obává vzestupu počítačové superinteligence. Ve skutečnosti potíže s umělou inteligencí už začaly – a to ne proto, že by AI po benderovsku v noci snila o tom, že „vyvraždí všechny lidi“. Začaly proto, že se její názor na věci občas liší od toho, jak problém vidí lidé, což vede k technickým katastrofám.

Tento týden, v úterý 28. července 2015, byl zveřejněn otevřený dopis vědců a vývojářů z oblasti umělé inteligence a robotiky, který požaduje zákaz vývoje a výroby autonomních zbraňových systémů. Pokud by se na půdě OSN podařilo zákaz prosadit, vražední roboti by se ocitli na seznamu zakázaných zbraní vedle biologických a chemických.

Osmého června oznámila University of Reading, že se programu Eugene Goostman podařilo projít Turingovým testem. O co jde a proč se to tolik přepírá? Pro jedny je to přelomový krok, pro jiné celkem bezvýznamný detail. Ostatně – co na tom, že se počítač naučil tlachat na chatu? Od umělé inteligence si sibujeme přece jen něco jiného. Ale jak moc chceme, aby byly počítače inteligentní?