Asus Rampage III Black Edition – bez nadsázky lahůdka | Kapitola 12
Seznam kapitol
V testu si představíme jednu z posledních desek s X58 Express. I když se éra této úspěšné řady blíží ke konci, uvedl pro ni Asus svou nejlepší desku. Perfektní zpracování, výbava pro taktování, neskutečný BIOS, extra zvuková a síťová karta a mnoho dalšího dělá z této desky něco, na co se prostě musíte podívat – alespoň v recenzi.
O testované desce v tuto chvíli víme už téměř všechno. Ukázali jsme vám ji detailně včetně výsledků taktování i výkonu. Prohlédli jsme si BIOS a také rozebrali napájení desky. O kvalitách desky máte v tuto chvíli pravděpodobně jasno, do finální skládačky nám chybí ještě poslední věc. Přibalená přídavná karta Thunderbolt.
Jde o kartu do PCI-E x1 (nebo vyššího) slotu, jež vyžaduje externí napájení 12 V. Hlavní funkce karty sou dvě. První je vestavěný sluchátkový zesilovač vysoké kvality a druhou funkcí je síťová karta Killer s technologií společnosti BigFoot. Podívejme se nejprve na slajdy jak to vlastně má fungovat a co všechno tato karta přináší. Začněme připomenutím slajdů vztahujícím se k zesilovači.
Karta slibuje křišťálově čistý zvuk, jen kousek pod profi řešením karet Xonar. Odstup signálu od šumu by měl být až 116 dB. Tomuto výsledku karta svědčí také za dvojí stínění. Celokovový kryt karty brání vůči okolním vlivům z počítače a vnitřní přepážka pak vůči rušení ze strany síťové karty.
Karta má své vlastní napájení, čímž by měla být zajištěna nejen kvalita, ale také omezení rušení. K dalšímu omezení rušení slouží dvojice relátek. Profesionální kondenzátory určené do HiFi nasazení jsou zde samozřejmostí, jde o produkty Nichicon opravdu vysoké kvality.
Ve zvukovém obvodu karty je osazen výkonný zesilovač pro sluchátka. Lze osadit v podstatě libovolná sluchátka, podporovány jsou všechny používané impedance. Díky tomu by se měla hlavně zlepšit dynamika zvuku. Zdali to tak opravdu je, ale nedokáži posoudit, každý má jiné ucho a každému vyhovuje jiný typ zvuku.
Druhou úlohou karty je zabezpečit síťovou komunikaci zejména pro hry. Horní obrázek ukazuje běžný model s integrovaným síťovým kontrolérem, jež bývá vždy s čipsetem spojen přes PCI nebo PCI-E sběrnici (vnitřní). Obrázek říká, že hra musí nejprve komunikovat s procesorem CPU, který dále řídí provoz skrze síťovou vrstvu operačního systému do LAN karty a z ní jdou data až do internetu. To zatěžuje hlavní procesor a vytěžuje prostředky operačního systému.
Pokud ale osadíte kartu s NPU čipem (Killer) a nainstalujete její ovladače, veškerý síťový provoz a jeho správu v celém systému převezme tato karta. Na ní je osazen relativně výkonný vlastní procesor architektury PowerPC. Jak ukazuje druhý obrázek, CPU se může plně věnovat jiným činnostem a o síťový provoz se nemusí dále vůbec starat. Síťový procesor NPU pak dokáže analyzovat data, dávat jim různou prioritu, řadit je a hlavně monitorovat a zaznamenávat statistiky.
Zde musím říci, že každý racionálně uvažující člověk musí vědět, že všechny dnešní CPU mají dost výkonu aby zvládli obsloužit jak hru, tak také síťový provoz. Mnoho testů přídavného kontroléru Killer potvrdilo, že daleko víc záleží na samotné přípojce do internetu než na použité LAN kartě. Nechci záměrně říci o této záležitosti, že je to úplná hloupost a vyhození peněz, dokud si ji nevyzkoušíme v praxi. Nebudeme ale testovat propustnost nebo stahování dat z webu, k tomu nám postačí běžný síťový kontrolér. My si na této síťovce zahrajeme hry a změříme FPS a ping. Nic víc, nic míň. Až poté nad ní vyřkneme ortel...
Než si odhalíme praktický přínos této karty, podívejme se detailně do jejích útrob, tedy pod krycí plech. Pro zvětšení na maximální velikost si klikněte na obrázek. Karta je to opravdu zajímavá a celkem i kvalitně provedená a navržená. Následuje popis osazených součástek:
Aktivní část zvukové karty (sluchátkový zesilovač) je od zbytku oddělena plechem. Dole plech odděluje síťovou kartu a napravo pak napájecí obvody zesilovače zvukovky. Všimněte si zejména dvou bílých relátek Omron a řady kondenzátorů řady FG od společnosti Nichicon.
K síťové kartě patří následující čipy. První pochází z produkce společnosti PMC a jde o 512kbit CMOS Flash paměť, ta slouží jako BIOS čipu vedle. Tam pak vidíme USB zvukový kodek od společnosti C-Media, ten je srdcem celé zvukové karty. Jeho parametry jsou 192 kHz / 24bit s odstupem signálu od šumu 116 dB. Připojen je k systému skrze USB rozhraní, jiné ani nemá.
Další obrázek ukazuje zesilovač pro sluchátka, je od společnosti Texas Instruments a měl by splňovat specifikace až 600 ohmů zatížení, 120 dB dynamicky rozsah a harmonické zkreslení menší než 0,000014 procent. Sekundují mu dva předzesilovače od National Semiconductor.
Předzesilovač LM 4562NA, který jistě znají všichni, co se rádi šťourají ve zvukotechnice
Na tomto obrázku vidíte srdce síťové karty, pod nálepkou Killer E2100 se skrývá PowerPC procesor od společnosti Freescale. Jde v podstatě o celý počítač v jednom čipu (SoC). Jádro pracuje na 400 MHz a sekunduje mu 32kB cache. Paměťový řadič pracuje na frekvenci 266 MHz a má k sobě připojeny dva DDR2 moduly o celkové kapacitě 128 MB. Čip disponuje dvěma gigabitovými ethernet porty a připojuje se skrze PCI-E rozraní. Ke své činnosti potřebuje ještě BIOS, který je vždy opodál a my si ho ukážeme za okamžik na jedné z dalších fotografií.
Síťový kontrolér od společnosti Marvell, jež je vlastně oním síťovým rozhraním pro potřeby hlavního procesoru a skrze něj pak komunikujete s internetem a zpět.
64MB paměť Flash s operačním systémem Linux pro potřeby procesoru Freescale. Jde v podstatě o bohatší BIOS, výrobcem je společnost Spansion.
Jako DAC (digitálně-analogový) převodník slouží dvojice čipů Cirrus logic CS4398-CZZ. Jde o velice kvalitní převodníky, jež jsou v audio komunitě uznávány pro vysokou kvalitu a vlastnosti.
Software
Po prvním spuštění aplikace musíte nechat přeměřit vaši linku. Test trvá několik málo vteřin, maximálně minutu. Vaše hodnoty se pak zapíší do políček nahoře a slouží jako maximální možná propustnost oběma směry.
Další položkou menu je PC Monitor. Zde si můžete vybrat z několika možných monitorů, které jsem vylistoval z roletky. Na výběr máte monitoring CPU zátěže, NPU zátěže, šířku pásma v čase, vytížení paměti, průměrná FPS (musí být nainstalován Fraps) a Ping.
Další záložka je pak Applications. Zde uvidíte všechny aktivní aplikace a ty, jež nějak komunikují se sítí, vám bude umožněno přenastavit. Posuvníkem jednoduše můžete měnit jejich prioritu nahoru a dolů. Systém sám ale detekuje herní provoz a tomu dává vždy prioritu sám. Kromě on-line her mají také prioritu důležité síťové služby jako Skype, streamované video a podobně.
Pokud v průběhu aktivity klepnete na Overview, dostane se vám pohledu na aktuální vytížení síťové karty. Uvidíte Upload i Download v jednom grafu.
Výsledky testů
Ještě než se podíváme na měření ve hrách a aplikacích, zopakujme si, co se vlastně v systému děje s integrovanou síťovou kartou a přídavnou na kartě Thunderbolt. Pokud nějaká aplikace (hra) pošle paket do sítě, putuje z operační paměti skrz řadič v procesoru do severního můstku skrze rychlou QPI sběrnici. Poté se přesunou po DMI (PCI-E) do jižního můstku, k němuž jsou všechny přídavné čipy připojené. Ze síťového kontroléru (Intel) se pak už dostanou na RJ45 konektor a do internetu. Cesta zpět je stejná, jen opačně.
V případě osazení přídavné karty se cesta samozřejmě změní. Paket stále nejprve putuje z operační paměti do řadiče procesoru a dále do severního můstku. Pokud bychom osadili kartu do PCI-E x16 slotu, šel by pak ze severního můstku rovnou do karty Thunderbolt. Jestli ale kartu osadíte do PCI-E x1 jako já, tak musí jít opět oklikou přes jižní můstek. Z něj se už data dostanou přes PCI-E rozhraní do NPU (síťový procesor) na kartě. Tam se vyhodnotí, zpracují a putují dále do síťového kontroléru Marvell a poté už skrze RJ45 do sítě. Jistě je vám už jasné, že cesta skrze přídavnou kartu je komplikovanější a má na cestě více „zastávek“.
Výsledky testů mne docela překvapily. Ono to opravdu funguje a několik fps si v každé hře můžete s touto síťovkou přičíst k dobru, rozdíly na 4 GHz Core i7 jsou ale tak malé, že to není nic světoborného. Ovšem měřitelný rozdíl tu je. Zkoušel jsem také Ping, ovšem na mém WiFi spoji (LAN - router - WiFi hotspot) byl vždy stejný na integrované i přídavné síťové kartě. Dále jsem provedl malý test rychlosti přenosu dat mezi počítačem a notebookem, zde byla Killer síťová karta o kousek pomalejší, nebyla to ale žádná tragédie. Pokud budete chtít tuto kartu používat stále, nejen na hraní, budou i vlastnosti běžné síťové karty srovnatelné s integrovaným kontrolérem. Prioritou je ale herní nebo další využití (Skype). Vícero testů provedu s druhou deskou Gigabyte, ta má tento čip osazen také. Budu testovat na pevném internetu a ne WiFi.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
