Beat Saber: Jak ve VR vyhrál minimalismus nad experimenty
i Zdroj: PCTuning.cz
Hry Článek Beat Saber: Jak ve VR vyhrál minimalismus nad experimenty

Beat Saber: Jak ve VR vyhrál minimalismus nad experimenty | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

30. 6. 2019 03:00 22

Seznam kapitol

1. Rok po vydání 2. Zavalení obsahem 3. Ludum Dare – herní minimalismus 4. Puzzle jako základ 5. Jasná pecka 6. Občas se vyplatí vydržet

V posledním roce se jen dvě české hry dostaly mezi absolutní světovou špičku: Rozsáhlé RPG Kingdom Come Deliverance a minimalistický Beat Saber. Těžko najdeme dva tak rozdílné projekty s tak odlišnou filozofií. Úspěch Kingdom Come se dal vytušit, ale co je za popularitou takové jednoduché hříčky jako Beat Saber?

Reklama

Beat Saber jsem viděl jako prototyp na Future Port Prague. Stačilo to chvíli hrát – a bylo mi jasné, že tohle bude pecka, i když mě popravdě nenapadlo, jak moc velká to bude pecka. Co tedy vlastně vývojáři udělali u Beat Saberu správně?

Podle mého mínění hra především zkombinovala dvě opravdu super věci: Za prvé tu máme rytmickou hru a světelné meče. Světelné meče! Co je lepšího, než meč? Tím vznikla hra, která zaujme nejen fanoušky rytmických her, ale také šermu. Světelné meče z posledních verzí se nepodobají těm ze Star Wars, což je asi pochopitelné, protože nikdo nechce vzbudit myšáka Mickeyho, který odpočívá ve Valhalle a rozzuřit ho.

Ale těch věcí je víc, není to jenom tohle.

Předně – levely jsou krátké. Intenzita herní seance se liší podle obtížnosti – a ty vyšší jsou hodně namáhavé. Ze hry si můžete udělat klidně kardio cvičení, protože zatímco nižší obtížnosti jsou spíš relaxační, ty vyšší jsou skutečně šílené. Spolu s hudbou a velmi jednoduchým konceptem je to neuvěřitelně chytlavé. Stačí se podívat na PewDiePie, který hraje Beat Saber na Bitch Lasagna – nejenže se u toho baví, on se u toho baví hystericky. Tohle je ideální kombinace: Mechanika, kterou instantně pochopíte, je jednoduchá na začátek, ale velmi obtížná v těžkých levelech. To se povedlo úplně perfektně.

To není všechno: Hra nevytváří motion sickness, protože nepohybuje pozicí hráče, hráč se pohybuje sám – objekty k němu jenom přilétají. To je velice důležité, protože pokud program „hýbe hráčem“, ale on svůj pohyb nevnímá přes vestibulární aparát, vytváří to nepříjemné dojmy a může se z toho až pozvracet. Design hry to kompletně obchází, k ničemu takovému zde nedochází, tuhle hru můžete hrát i mírně pod parou.

Za další – nejsou tu problémy s orientací. Je jasné, kterým směrem je dopředu, hráč nemusí hlídat překvapení ze všech stran a celkově to působí psychicky bezpečnějším dojmem, než když například hrajete hororovku, kde se musíte neustále rozhlížet, zda se za vámi neplazí umrlec. Tohle je hra, kterou zvládnou i ti, kteří nemají šoky, design je fér, nic vám neukrývá, ničím vás neděsí.

Dalším plusem je široká podpora VR platforem. Uvidíme, jak dopadne Oculus Quest, ale je jisté, že pro něj bude Beat Saber killer aplikací. Oculus Quest nevyžaduje složité nastavování, nemá kabeláž a jede na baterku hodinu až hodinu a půl, což je málo na seriózní využití, ale více než dost na Beat Saber – hodinové kardio zvládne málokdo. V podstatě ideální řešení pro cvičení, pokud nemáte rádi cvičení!

Vývojářům se podařil perfektní zásah: Udělali rytmickou hru – a tanec mají lidi rádi. Je v tom taky Star Wars prvek – a ty mají lidi taky rádi. Je v tom cvičení i pro necvičící, není v tom strašení, takže to zvládnou i strašpytlové. Je to vhodné pro děti i pro důchodce. Je to hardwarově relativně nenáročné, takže hra neztrácí svižnost a plynulost. Plus: Je to nafukovací, můžete si stahovat nové songy, kupovat DLC packy s vychytanou muzikou – a pokud se vám líbí, klidně si ji můžete stáhnout i hudebních služeb třeba do mobilu.

Když srovnám Beat Saber s jejich starší tvorbou, vidíme tu poučení: Starší projekty byly jistě dobré, ale některé jsou pro mainstreamového hráče příliš složité (Lums) anebo příliš abstraktní (většina puzzlerů). Beat Saber je stále abstraktní, ale je daleko přístupnější pro běžného hráče. Charakter hry se do značné míry mění spolu s hudbou, takže může být pohodová i hodně náročná. Hudba je alespoň polovina hry samotné – a tvoří téměř neomezeně expandující obsah!

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama