#HCPP20: Zprávy z digitální totality
Článek #HCPP20: Zprávy z digitální totality

#HCPP20: Zprávy z digitální totality

Michal Rybka

Michal Rybka

10. 10. 2020 03:00 3

Seznam kapitol

1. Digitální totalita 2. Proti vládě 3. Hacknutá historie 4. Proti organizované společnosti 5. Hlas disentu

Hackerský kongres v Paralelní polis roku 2020 je byl zvláštní v tom, že se dělal částečně fyzicky a částečně online – pouhý den předtím, než má začít další kolo restrikcí. Zajímavý byl také tím, že přesáhl až do filozofie – a tím trochu naznačil limity, které toto hnutí má.

Reklama
Reklama

To, kde hackerské hnutí naráží na své vlastní limity, je velmi omezená znalost faktografie a historie. Někteří přednášející, jako Alexander Bard ve své přednášce o paradigmatice, předvedli naprosto brutální eskapádu historických zkreslení a nepřesností. V podstatě nám někteří řečníci předložili zcela alternativní interpretaci historie, což je trochu problém – pokud nevíte, kde jste byli, máte jen vágní představu o tom, kam vlastně jdete. Trochu mi to připomínalo islámskou interpretaci dějin: I když se trochu podobá té biblické, vykládá události zcela odlišně a neslučitelně jak s biblickou historiografií, tak i s vědeckou.

Z krátkodobého hlediska je to relativně jedno: Větší část hackerského hnutí má jako základní paradigma to, že 1) nejsou spokojeni se současným stavem věcí a 2) hledají postupy, jak získat kontrolu nad svými životy a tím se vyprostit ze systému. V podstatě jde o revolucionáře, nikoliv revolucionáře násilím, ale myšlenkami. To, samo o sobě, je príma. Technicky vzato nezáleží na to, proti jaké moci se stavíte, funguje to všude.

Problém však nastává ve chvíli, kdy se snaží konstruovat vizi budoucnosti, která vychází z nepochopení minulosti. Tam už jsou simplifikace značný problém. Ne méně než dvě přednášky zmínily jako technologickou revoluci knihtisk, který podle nich odstartoval společenské změny. Problém je v tom, že zmínili pouze Evropu 15. století – a ne například Čínu, kde se knihtisk objevil o 1300 let dříve, typografický tisk o 500 let dříve – a přesto tam k žádné revoluci intelektu a svobody nedošlo. V islámském světě knihtisk také žádnou obrodu nepřinesl, takže Bardova filozofie a jeho knihy stojí doslova na písku.

#HCPP20: Zprávy z digitální totality

A page from the Diamond Sutra, printed in the 9th year of Xiantong Era of the Tang Dynasty, i.e. 868 CE. Currently located in the British Library, London.

By The colophon, at the inner end, reads: Reverently [caused to be] made for universal free distribution by Wang Jie on behalf of his two parents on the 13th of the 4th moon of the 9th year of Xiantong [i.e. 11th May, CE 868 ].
Originally uploaded to en:Wikipedia () in January 2008 by Fconaway (talk) and in November 2009 by Earthsound (talk)., Public Domain

Zde musím poznamenat několik historických věcí. Za prvé, v přednáškách opakovaně zazněla dnes populární teze, že „národní stát vznikl až v 19. století“, což je naprostý nesmysl. Už starověký Egypt byl 2500 let dobře fungujícím národním státem, který se jasně vymezoval vůči okolí, hlavně vůči „čtyřem nepřátelům Egypta“ - Libyjcům na západě, Núbijcům na jihu, Asiatům z východu a „mořským národům“, které napadaly deltu. Nebyl rasistický, i cizinec mohl být absorbován, pokud přijal jazyk, vládu faraonů, zvyky a náboženství, tedy stal se Egypťanem.

Národní stát to ale rozhodně byl, což vidíme u jeho úpadku v ptolemaiovské éře, kdy získal řecké vládce hlásící se k faraonské tradici, noví vládci a jejich úředníci už ale mluvili převážně řecky a měli odlišnou kulturu (proto také vznikla slavná Rosettská deska). Vláda ptolemaiovců byla pro Egypt v podstatě takovou lepší okupací. Mimochodem – kulturní rozpad země na hellénistický sever a tradiční jih dobře ukazuje Assassin Creed Origins.

Teze o „vzniku národního státu v 19. století“ se týká historického apologismu vůči jedinému státu, o kterém lze říci, že to je pravda: O Německu. Německé císařství vzniklo sjednocením kulturně a nábožensky dosti odlišných německých států, svedlo řadu sjednocovacích válek se sousedy a jeho sjednocení proměnilo pro sousedy relativně neškodné Němce v naprostou monstrozitu, která způsobila dvě světové války. Právě aby na hanbě nebyli Němci sami, vznikla apologistická teze o tom, že nikoli Němci a jejich pangermánské sny, ale „národ“ může za antisemitismus a světové války. Je to naprosto absurdní tvrzení.

Antisemitismus byl vždy, velmi tvrdě se projevil například za Bar Kokhbovy revolty (132–136), která skončila systematickou římskou devastací izraelitské národní identity, zákazem Tóry, zničením svatých svitků, diaspoře a dokonce i k přejmenování provincie Judea na Syro-Palestinu. (Tady vidíte, že tato devastace není spojena se vzestupem národního státu, ale naopak s jeho úmyslnou destrukcí v rámci nadnárodní Říše římské).

Národní militaristické státy agresivní vůči sousedům tu taky byly vždy, například Chetitská říše (cca 1600–1178 před naším letopočtem), která měla rysy tvrdé diktatury až fašismu (a jako podobně organizované celky se rozpadla se smrtí posledního silného vládce ve válce občanské). Mj. pokud se chceme bavit o „vzniku národním státu“, tak ten už v Exodu zakládá pod záštitou Boží Mojžíš tím, že se vymezuje vůči Egyptu.

Jen v případě Německa je pravda, že jejich „pangermánská“ identita vznikla až v 19. století a to uměle, včetně představy, že říše má být budována národnostně. Důsledky této teze jsme zažili v Čechách v době, kdy se sudetští Němci rozhodli, že chtějí zpět do Německé říše. Tato fiktivní konstrukce, která inspirovala i Adolfa Hitlera, byla skutečně umělá: Od „germánských mýtů“ po „germánské dějiny“, včetně „německých hrdinů“, jako byl Arminius (18 let před naším letopočtem – 21 našeho letopočtu).

Tento syn náčelníka kmene Chetrusků byl vychován v Římě a díky svým znalostem římského válčení vylákal v roce 9 našeho letopočtu římskou armádu o síle tří legií pod vedením Publia Quinctilia Vara do léčky v Teutoburgském pralese, kde Řím skončil totální porážkou, ztrátou všech legií a zhruba 20 000 mrtvými. To, co je pro pangermánské interpretace 19. století vtipné, je fakt, že po vítězství nad Varem Arminius skutečně přišel s myšlenkou, že by mohl germánské kmeny sjednotit a stát se jejich králem, což ostatní Germány zaujalo tak, že ho pro jistotu zavraždili.

Takže ne, národní stát není fikce, nevznikl v 19. století, nemůže za militarismus a ani antisemitismus, nadnárodní celky nejsou zárukou prosperity, tolerance a míru – a ten, kdo takové věci tvrdí, je pouhý historický apologista.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

PCTuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým PCTuning