Pimp my Computer 9 - Project Camouflage 3/3
Seznam kapitol
Netrvalo to snad až tak dlouho a přinášíme třetí a zároveň již poslední část devátého dílu soutěže Pimp my Computer. Věřím, že všichni včetně výherce již očekávají, jaký bude výsledek. Já jsem se snažil využít všech možností, aby nová skříň byla maximálně originální a splňovala určené požadavky.
Dnes nebudu zbytečně zdržovat rekapitulaci, jelikož věřím, že máte již provedené úpravy ještě v živé paměti. Pojďme tedy hned pokračovat, aby výherce nemusel již zbytečně dlouho čekat na výsledek. Ještě ale musím připomenout sponzora soutěže.
Stále platí naše poděkování společnosti Mironet za podporu.
Nyní už ale opravdu pokračování. Druhý díl končil představením nových komponent, ale tomu předcházela první fáze lakování. V tuto chvíli je čas na fázi druhou, tedy dotvoření kamufláže. Pro tyto účely bylo třeba zvolit ještě další dva odstíny hnědé barvy, které budou do pouštního typu zapadat. Oba odstíny jsem nakonec náhodou objevil v sortimentu firmy Motip a jelikož základní nástřik byl proveden velmi kvalitní barvou, nebylo třeba tyto dodatkové odstíny vyžadovat ve stejné kvalitě. Od Motipu jsem tedy nakoupil malé 150ml spreje, díky čemuž je aplikace o něco snadnější než pistolí.
Musím se přiznat, že při realizaci této druhé fáze laku jsem využil dřívějších zkušeností s plastikovými modely. U nich jsem totiž pro tvorbu kamufláže používal šablony z lepicí pásky, jež byla podložena provázkem. Tím je zajištěn okraj kamufláže tzv. do ztracena. Tohoto efektu bylo třeba dosáhnout i na case, jelikož jinak výsledek nevypadá příliš realisticky.
Dotvořená druhá fáze kamufláže (3 odstíny).
U case, která je však větších rozměrů, než plastikový model, by šablony z lepicí pásky příliš nefungovaly, respektive jejich tvorba by byla naprosto zbytečně složitá. Proto jsem raději sáhl po prázdné kartonové krabici. Z kartonu lze totiž vytvořit podobně kvalitní šablonu, která je navíc vhodnější pro větší rozměry. Na jednu stranu jsem připravil náhodný tvar jednoho typu kamuflážního tvaru. Za pomoci skalpelu jej prořízl skrz a tím vytvořil základní šablonu. Pro efekt rozprášeného okraje však je nutné ještě další úpravy. Z rubové strany totiž stačí odřezat ještě několik milimetrů po obvodu vytvořeného tvaru. Pouze však z této strany, nesmíme proříznout skrz. Poté stačí již šablonu přiložit ke case a sprejem nastříkat požadovaný odstín. Pozor ale na pravidlo, kdy tryska spreje musí být vždy kolmo k šabloně, jinak by kýžený efekt nebyl takový a mohlo by se stát, že část hrany bude ostrá.
Výhodou složitějších šablon je pak také to, že se dají k sobě kombinovat. Je tedy možné některé z části překrýt apod. Díky tomuto faktu mi na celou case postačily tři odlišné šablony a takřka s jistotou mohu tvrdit, že žádný z vytvořených tvarů není úplně stejný. Na internetu zároveň najdete mnoho a mnoho návodu s přesným tvarem kamufláže. Jejich použití jsem však hned na začátku zavrhl, takže maskování této case je opravdu náhodné a vytvořené podle mého osobního názoru. Hodnocení již teď náleží vám.
Tímto však lakování rozhodně nekončí, již teď mohu prozradit, že barvení konkrétně této skříně je rozděleno do čtyř fází. Pojďme tedy i na další dvě.
Lakování – fáze 3 a 4
Při pozornějším pohledu na obrázek, jež mě ke kamufláži inspiroval, si jistě všimnete ještě menších bílo-černých tvarů. Upřímně se musím přiznat, že do tajů kamufláže jsem nepronikl tak hluboko, abych mohl prozradit, co mají tyto tvary symbolizovat. Jistě mě někdo znalejší v komentářích doplní, poměrně dlouho jsem však zvažoval, zdali se pustit i do jejich realizace, či nechat kamufláž ve stavu, v jakém je teď.
Je mi taktéž poměrně jasné, že mnoho čtenářů mě v tuto chvíli odsoudí, když prozradím, že jsem nakonec o jejich realizace upustil. Vedly mě k tomu především důvody takové, že všichni, kteří mě při práci v dílně navštívili, mi řekli, abych je již nedělal, že celek vypadá takhle lépe. Zároveň jsem se i já osobně bál, aby pak tyto tvary příliš nezářili oproti okolí. Konečné rozhodnutí je tedy takové, že kamufláž zůstává v podobě, jakou vidíte na předchozích fotografiích.
Fáze 3 a 4 však samozřejmě následuje. Tou třetí je nejprve nanesení tzv. patiny. To proto, aby celá case působila o něco reálněji, tedy opotřebovaně, když už se jedná o „vojenský materiál“. V drsných válečných podmínkách by jen těžko mohla tato „krabice“ zůstat naleštěná a v perfektním stavu.
Takto nějak case vypadala po nalakování a patinování, než došlo na instalaci interiéru.
Patinování je dobré provést ještě před nástřikem laku, který je logicky tou poslední fází, aby jej nakonec lak zakonzervoval. Volba padla na pravděpodobně nejjednodušší způsob patiny, nicméně dle mých zkušeností také velmi efektivní, tedy využití běžně dostupného malířského uhlu, ten je možné koupit jak v černém, tak i v hnědém provedení. Kombinace obou a převaha hnědého pak velice dobře dovoluje právě naznačení opotřebení. Uhel je ideální na drsnějším brusném papíru roztrousit na jemný prášek, který pak štětečkem nanesete na vhodná místa. Zde také nesmí chybět určitá představivost a reálný pohled na celek, aby vše působilo opravdu reálně. V závěru pak stačí přebytečný uhel setřít rukou či hadříkem a případně i ofouknout, čímž ještě v některých místech dotvoříme onen reálný vzhled.
A jak už bylo zmíněno, poslední fází je pak nanesení čirého, neboli bezbarvého laku, samozřejmě v matném provedení, jelikož zrcadlový lesk není asi úplně žádoucího u tohoto typu úprav. K nanášení laku snad nemusím uvádět žádný podrobný popis, v podstatě je nutné pouze zamezit nanesení přehnaně tlusté vrstvy, aby barva nestékala. Po důkladném vytvrdnutí pak může následovat další práce. My se však nyní přesuneme na chvíli k interiéru.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
