Poznáme, že umělá inteligence myslí? Problém s vědomím
Seznam kapitol
Nedávno jsme se dozvěděli, že Google vyhodil inženýra, který prohlásil, že jejich umělá inteligence LaMDA (Language Model for Dialog Applications) získala vědomí. Spiknutí? No, se strojovým vědomím je to poněkud složitější.
Google vyhodil softwarového inženýra Blakea Lemoineho poté, co zveřejnil konverzaci s jejich konverzační inteligencí LaMDA a prohlásil, že jejich inteligence získala vědomí na úrovni dítěte školního věku a že má široké znalosti fyziky. Podle Google jejich konverzační inteligence pouze emuluje konverzaci a žádné vědomí rozhodně nemá.
Dobře: Co to ale přesně znamená? Jak poznáme, že inteligence má anebo nemá vědomí?
Vědomí je komplikovaný problém. Jsou tací, kteří tvrdí, že jenom lidé mají vědomí. A pak takoví, kteří upozorňují na to, ani lidé nemají vždycky vědomí: Nemají ho hned po narození, někdy ani těsně před smrtí, protože jde o proces, do kterého se jako lidé vynořujeme a pak z něj zase vyjdeme. Plus třetinu dne prospíme ve stavu, který rozhodně není vědomý – a rádi si pomáháme prostředky, které stav vědomí mění. Proto se také rozlišuje stav „plného vědomí“ a „změněného vědomí“, protože filozoficky je obtížné představit si, kam vlastně jde vědomí, když jdeme spát.
Každý má sice intuitivní dojem, že chápe, co vědomí je a co není, ale není to tak jednoduché. Descartes to měl jednoduché: „Cogito ergo sum“, myslím, tedy jsem. Co ale například vlčí děti, které se nenaučily mluvit, a tedy ani logicky myslet? Neexistují? Je fakt, že nedosáhly verbální inteligence a logiky to jediné, co je odlišuje od vědomí? Pokud mají stejný neuronový hardware a to, co je oddělilo od verbálního uvažování, je pouze výchova lidmi, znamená to, že vědomí je pouze důsledkem výchovy?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
