Přetaktování Radeon RX 7700 XT: Jak zvýšit výkon a snížit hlučnost nebo spotřebu
Seznam kapitol
V návodu na přetaktování Radeon RX 7700 XT se podíváme na to, jak se vypořádat s automatikou v AMD Software tak, abyste snížili spotřebu, zvedli výkon anebo dokonce dosáhli vyššího výkonu při nižší spotřebě. Vyzkoušíme podvoltování, přetaktování grafického čipu i pamětí a různá nastavení ventilátorů.
Před nějakým časem jsem při testování Radeonu RX 7700 XT narazil na chybu v AMD Radeon Software, kvůli níž se při jakékoliv změně nastavení v sekci ladění či při resetu ovladačů do továrního nastavení snížil limit maximální taktovací frekvence čipu, což v některých situacích snižovalo výkon karty. V čem byl problém, je detailně popsáno v předchozím článku.
AMD Software: Reset nebo změna nastavení sráží výkon některých Radeonů RX 7000 (a co s tím)
Zdá se, že výchozí nastavení v ovladačích není vlastně výchozí, obnovení nastavení neobnovuje původní nastavení a reset do…
Stačilo udělat cokoliv, co se v sekci ladění běžně dělá, a výkon karty mohl klesnout kvůli tomu, že spadl limit pro maximální takty.
Problém jsem řešil s AMD, vývojářům se jej podařilo identifikovat a odstranit a spolu s řadou dalších změn byl v tichosti problém opravený v posledním balíku ovladačů Radeon Software 23.12.1. A protože už se snad nastavení regulace chová tak, jak by se chovat mělo (aspoň dokud nerozklepnete Pokročilé ovládání frekvence GPU), můžeme se podívat na to, co s výkonem, spotřebou a hlučností dříve testované Sapphire Pure Radeon RX 7700 XT udělají různé výkonnostní profily v Radeon Software a kam lze chování karty posunout s využitím manuálního nastavení.
Jak budeme taktovat
Při ladění nastavení karet s automatickým boostem musíte „přeprat“ automatiku a snadno se vám může podařit, že bude výsledek horší, než když jste se v nastavení karty začali šťourat. Není to ani tak intuitivní jako kdysi, kdy bylo přetaktování jednoduché a stačilo změnit takty a když jste se chtěli dostat ještě výše, zvednout o něco i napětí čipu.
Kvůli tomu nebudu dělat jen jednoduchou kuchařku, v níž bych vám řekl, jak na přetaktování Radeon RX 7700 XT krok za krokem. Mohlo by to fungovat, ale taky by se mohlo stát, že dopadnete hůř než s automatikou, protože se chování karet různí v závislosti na výbavě od výrobce a liší se i kus od kusu.
Při ručním nastavení musíte vždy nastavit správné kombinace limitů podle toho, čeho chcete dosáhnout. A někdy toho lze dosáhnout i více způsoby. Podíváme se na to, jak které nastavení změní chování karty a co dělat v případě, že chcete dosáhnout snížení teplot, zvýšení výkonu anebo snížení spotřeby.
Vzdálený přístup pro jistotu
Co se mi při experimentování s grafikou osvědčilo, je povolit ve Windows přístup přes Vzdálenou plochu.
Občas se stane, že se při taktování grafika dostane do takového stavu, kdy zmizí obraz, anebo po restartu nenaběhnou ovladače a někdy ani obraz na monitoru. Někdy obraz zmizí při instalaci ovladačů a už se neobjeví. A protože se obraz bez obrazu špatně spravuje, můžete to zkusit ještě přes vzdálenou plochu po síti z jiného počítače, anebo přinejhorším i z mobilu přes WiFi – v Google Play na to najdete přímo aplikaci od Microsftu. Je to lepší, než počítač vypínat a zapínat naslepo. Pokud se něco nepokazí moc, obvykle po přihlášení přes vzdálenou plochu vidíte, jestli instalace proběhla v pořádku a počítač čeká na restart, instalace stále ještě běží, nebo na něčem havarovala.
Než se do pustíte do laborování s grafikou, určitě zkuste vzdálený přístup k PC rozchodit, pokud jej nepoužíváte, obvykle je to nejjednodušší způsob, jak i bez obrazu na monitoru odstranit nebo znovu nainstalovat stávkující ovladač či kartu. Sám při instalaci nebo odinstalaci ovladačů počítač restartuji přes vzdálenou plochu častěji, než by mi bylo milé.
Předvolby AMD
V AMD Software k ovladačům Adrenalin máte kromě standardního nastavení možnost ještě přepnout na řadu předvolených profilů, ať už jsou s fixním nastavením, anebo s rychlým automatickým laděním. U karet s duálním BIOSem s různými výkonnostními profily (například s jiným limitem příkonu) tak máte v podstatě dvě sady předvolených profilů a chování karet se bude lišit v závislosti na tom, na který BIOS přepnete.
Pure RX 7700 XT má BIOS pouze jeden, o to to budeme mít dnes jednodušší.
U nižších modelů Radeonů schází v sekci Předvolba ladění nejvýkonnější profil Rage (neohrabaně překládaný jako Hlasitý), na výběr tedy máte z následujících položek:
- Automatické ladění (Automatic Tuning)
- Výchozí (Default)
- Podpětí GPU (Undervolt GPU)
- Přetaktovat GPU (Overclock GPU)
- Přetaktovat VRAM (Overclock VRAM)
- Předvolba ladění (Tuning Preset)
- Tichý (Silent)
- Vyvážený (Balanced)
- Manuální ladění
- Vlastní
Nejprve projedeme základní profily Tichý a Vyvážený z oddílu Předvolba ladění, po nich se budeme věnovat automatickému přetaktování a podvoltování z oddílu Automatické ladění a následně zkusíme ruční nastavení..
U všech profilů se podíváme, jak se změní chování regulace a jaký to má vliv na výkon a provozní vlastnosti karty.
Neberte výsledky jako dogma, základní principy nastavení platí pro většinu modelů, může se ale stát, že se bude regulace chovat u některých karet jinak a ke změnám může dojít i s novými verzemi ovladačů.
Svého času například na některých kartách při zapnutí profilů Tichý, Vyvážený a Hlasitý regulace přestávala vypínat ventilátory při nízké zátěži.
Možnosti nastavení v ručním přetaktování
Při ručním přetaktování máte možnost nastavit:
- minimální frekvenci čipu
- maximální frekvenci čipu
- napětí čipu
- časování a maximální frekvenci pamětí
- zapnout a vypnout řežim s vypínáním ventilátorů
- u ventilátorů nastavit křivku pro regulaci jejich výkonu v závislosti na otáčkách
- zvýšit nebo snížit limit spotřeby, u tohoto modelu v rozsahu -10 až +15 %.
U ručního taktování postupně probereme všechny položky rovnou v pokročilém nastavení.
Ještě na úvod připomenu, že jednotlivá vlastní nastavení můžete načítat a ukládat pomocí dvojice ikon v nabídce při pravé straně vedle zátěžového testu. Pro mě jsou lehce kontraintuitivní – stále mě svádí k tomu, že šipkou do krabice se ukládá na disk a šipkou z krabice načítá, ale je to přesně naopak – šipka do krabice „importuje profil“ do AMD software a šipka ven jej exportuje. Doporučuju vám profily ukládat do jiného než výchozího nastavení, jinak se ukládají do systémové složky s daty aplikací a při přeinstalaci ovladačů o ně můžete přijít. A také se vám může stát, že profil ze starší verze ovladačů nenačtete v novějších, takže pokud máte nějaká vymazlená nastavení, spíše si pořiďte snímek.
Vlevo vedle šipek je ještě zátěžový test – u něj upozorním, že na rychlé vyzkoušení stability při taktování se to může hodit, ale chování se liší od typické herní zátěže; čip při zátěžovém testu běží při stejné spotřebě na vyšších taktech než ve hrách.
Někdy se vám ale může stát, že hra spadne právě kvůli tomu, že ustojí intenzivní zátěž, při níž jsou takty čipu nižší, ale při náhlém poklesu zátěže takt čipu vyskočí příliš vysoko a karta to nezvládne – a tak se hodí otestovat i stabilitu na vysokých frekvencích.
A ještě jedna věc – hlavně pokud se budete pouštět do snižování hlučnosti zásahem do regulace otáček ventilátorů, určitě porovnávejte změnu všech teplot, které dokáže karta naměřit, nejenom těch, co ukazuje AMD Software nebo GPU-Z, protože hlavně u novějších karet zobrazuje jen průměrnou teplotu čipu a případně hotspot, i když toho karta umí hlásit víc.
Nejvíc údajů z monitoringu karty v současnosti vyčtete asi z HWiNFO, problematická bývá u levnějších modelů zejména teplota pamětí. Jaká je ještě bezpečná, záleží na konkrétním typu pamětí, výrobci u GDDR6 obvykle uvádějí něco jako běžnou pracovní teplotu 0–95 °C a maximální pracovní teplotu 105 °C (a vy se chcete udržet pod těmi 95 °C).
Metodika testování
Pro test jsem použil běžný čtvrthodinový replay ve World of Tanks, který používám v testech grafických karet při měření provozních vlastností v rozlišení 4K.
Na ukázce je prvních pět šest minut, celý replay má délku přes patnáct minut. Úsek pro výpočet průměrné hodnoty začíná po deseti minutách zátěže, kdy je karta zahřátá a trvá téměř pět minut.
Jde o běžnou herní zátěž, není to nic náročného, výhodou je to, že nejde o smyčku krátkých testů, během nichž se opakovaně spouští a vypíná zátěž, aby mezi jednotlivými průběhy karta vychladla, ale jde o relativně dlouhou, souvislou a a dobře opakovatelnou herní zátěž.
Ve specializovaných testech dosáhnete výrazně vyšší spotřeby čipu (a tím pádem nižších taktů) a najdete i hry a scény, v nichž budou při stejné spotřebě takty čipu nižší (nebo naopak vyšší).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
