Test disku Toshiba P300 6TB – za málo peněz málo výkonu, ale zase hodně místa díky SMR | Kapitola 12
Seznam kapitol
Nízká cena, nízké otáčky, nízká hlučnost, nízká spotřeba a v některých praktických situacích bohužel i nízký výkon. Tak by se jednou větou dal ohodnotit dnes testovaný pevný disk Toshiba P300 s kontroverzní technologií šindelového magnetického záznamu SMR. O přízeň zákazníků tento disk bojuje zejména dobrým poměrem kapacity a ceny. Vyplatí se tedy?
S průměrnou spotřebou jen několik wattů nejsou pevné disky energeticky náročnými komponentami a nehrají tak zvlášť významnou roli při návrhu napájecího zdroje počítačové sestavy. Je tady ale jeden problém, který by v případě současného použití více disků mohl do požadavku na zdroj promluvit. Tím problémem je krátkodobá špička, generující se při spuštění disku (obvykle při spuštění počítače). Během této špičky vylétne spotřeba disku několikanásobně výše.
Spotřebu testovaného disku jsem měřil pomocí dvou digitálních ampérmetrů, napojených přes odbočku na 5V a 12V napájecí větve disku. Zaznamenával jsem špičkovou úroveň proudu při spuštění disku, v zátěži během intenzivního zápisu dat v AS SSD Benchmarku a v klidu na ploše Windows.
Proudová špička při startu trvá jen okamžik kratší než sekunda. Přesto s ní musíme při návrhu napájecího zdroje počítat. Na výši špičky se velkou měrou podílí rozběhový proud pohonu záznamových ploten. Logicky menší spotřebu při spuštění proto vykazují disky s nižšími otáčkami ploten (obvykle 5400 ot./min.). V této disciplíně tradičně kralovaly úsporné disky výrobce Western Digital, ale disky Toshiba jim bývaly v patách.
V prvním společném grafu všech dosud testovaných disků můžeme posoudit jejich spotřebu při startu. Výrobce disku Toshiba P300 avizuje, že se jedná o energeticky úsporný disk a skutečně, výslednou špičkovou spotřebou 11,6 W dosáhl nejlepšího výsledku mezi všemi dříve testovanými disky.
Výsledky měření spotřeby v trvalé zátěži během delšího zápisu 4K souborů v ASS SSD Benchmarku odpovídají zčásti rychlosti otáčení ploten testovaných disků a zčásti energii potřebné pro pohyb (a elektromagnetický zápis) raménka záznamových hlav. Ten je u jednotlivých disků nastaven s rozdílnou agresivitou.
V této disciplíně se dnes testovaný SMR disk Toshiba P300 se svou spotřebou 4,7 W umístil ve středu pole, což není pro nízkootáčkový disk moc dobré vysvědčení. Z relativně krátké přístupové doby a podle vibrací disku při aktivitě odhaduji, že za vyšší spotřebou v zátěži stojí agresivnější nastavení pohybu vystavovacího raménka záznamových hlav.
V klidu na ploše Windows se testovaný SMR disk Toshiba P300 svou spotřebou pouhých 2,2 W opět vrací do vedení a potvrzuje slova výrobce o energeticky úsporném provozu. Při pozorování zvukového projevu disku P300 jsem vysledoval, že po dokončení úklidu disk okamžitě parkuje vystavovací raménko hlav, což doprovází zřetelné cvaknutí.
Zbývá dodat, že spotřeba disku Toshiba P300 při úklidu dat odpovídá spotřebě změřené v zátěži pomocí aplikace ASS SSD Benchmark. Spotřeba disku v zátěži není zcela stabilní a docela kolísá. Hodnoty uvedené v grafech odpovídají dosaženým špičkám a průměrná reálná spotřeba bude nižší. Na obrázku níže vidíme výsledky měření v klidu (vlevo) a v zátěži (vpravo).
Teplota
Spotřeba disků jde ruku v ruce s jejich teplotou, neboť velká část spotřebované energie se přemění v teplo. Teplotu testovaných disků jsem měřil pomocí zabudovaných teplotních čidel. Abych eliminoval nepřesnou kalibraci těchto čidel, porovnával jsem rozdíl teplot mezi studeným diskem na "pokojové" teplotě těsně po spuštění PC a maximální naměřenou teplotou v zátěži po cca jedné hodině chodu v benchmarku HD Tune.
Testování probíhalo tentokrát v zimním období, kdy se teplota v místnosti udržovala na docela nízké hodnotě 20 stupňů Celsia. Oproti předchozím výsledkům zjištěným v teplých letních měsících lze předpokládat, že v chladnějším prostředí se disk mohl zahřívat s odlišnou progresivitou. Proto počítejme se možností zkreslení údajů o 1-2 teplotní stupně.
U testovaného SMR disku Toshiba P300 jsem naměřil relativně vysoký rozdíl teplot, což zčásti odpovídá jeho vyšší spotřebě v zátěži, ale mohl se zde projevit také avizovaný efekt chladnějších podmínek v místnosti, kdy byl disk na počátku měření podchlazený.
Hlučnost
Závěrem této kapitoly se krátce zmíním o hlučnosti testovaného SMR disku Toshiba P300. Jsem přesvědčen, že za provozu v uzavřené skříni jej prakticky neuslyšíme. Snížené otáčky rotujících ploten se projevují pouze lehounkým ševelením, které nedoprovází žádné rušivé zvuky.
Je zde ale jeden prvek, který může zvukový projev disku P300 v zátěži znepříjemnit. Tím jsou docela intenzivní vibrace reagující na pohyb vystavovacího raménka záznamových hlav. To samo o sobě vydává docela utlumený zvuk, není zde patrné žádné zvonění vycházející z nárazů kovových součástí. Pohyb raménka působí subjektivním dojmem, jak by bylo opatřeno gumovými dorazy.
Při testování vždy pokládám disk mimo skříň na podložku tvořenou dutým plastový obalem. Tím si vytvářím jednoduchou ozvučnici, která všechny zvuky a vibrace testovaného disku zesiluje. Potřebuji to za účelem lepší identifikace aktuálního provozního režimu disku, zejména pro měření času potřebného na jeho úklid.
Citelné vibrace disku vytvářely při kontaktu s plastovým obalem poměrně zřetelný hluk. Jakmile jsem disk uchopil do ruky a nadzvedl, hluk okamžitě ustal. Z toho usuzuji, že disk může být hlučný v případech, kdy bude ve skříni přišroubován přímo na plech bez jakéhokoliv opatření proti přenosu vibrací do konstrukce skříně. Na to je třeba si dát pozor.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
