Test disku Toshiba P300 6TB – za málo peněz málo výkonu, ale zase hodně místa díky SMR | Kapitola 6
Seznam kapitol
Nízká cena, nízké otáčky, nízká hlučnost, nízká spotřeba a v některých praktických situacích bohužel i nízký výkon. Tak by se jednou větou dal ohodnotit dnes testovaný pevný disk Toshiba P300 s kontroverzní technologií šindelového magnetického záznamu SMR. O přízeň zákazníků tento disk bojuje zejména dobrým poměrem kapacity a ceny. Vyplatí se tedy?
Další nástroj utility HD Tune Pro 5.50 s názvem „Random Access“ slouží k otestování rychlosti náhodného přístupu k datům na plotnách disku. Náhodný přístup se zde testuje při zápisu nebo čtení opět na nenaformátovaném disku v celém rozsahu jeho datového prostoru. Samostatně se měří přístupová doba k datovým blokům o několika velikostech, konkrétně 512 B, 4 kB, 64 kB, 1 MB a nakonec k blokům o nahodilé velikosti. V disciplíně náhodného přístupu se na výkonu disků obecně podepíše zejména rychlost pohybu záznamových hlav, v případě zápisu také kapacita cache.
V tomto testu jsem porovnával hodnoty průměrné přístupové doby u všech přednastavených velikostí souborů zvlášť pro zápis a čtení. Měření jsem provedl 3× za sebou a mezi každým měřením jsem restartoval počítač. Do srovnávacího grafu jsem opět použil nejlepší výsledek ze všech tří měření.
V případě zápisu náhodných dat vykázal testovaný SMR disk Toshiba P300 časy v řádu jednotek milisekund, odpovídající výkonům klasických CMR diskům. Je tedy zřejmé, že veškeré zápisy benchmarku náhodným přístupem skončily v CMR zóně šindelového disku, nikoliv v sekcích ploten se šindelovým záznamem.
V případě testu měření rychlosti náhodného přístupu při čtení se eliminuje výhoda větší kapacity cache SMR disku a také vliv CMR zóny s konvenčním záznamem, takže přístupové časy testovaného šindelového disku jsou podle očekávání horší.
Jak vypadá srovnání rychlosti náhodného přístupu při zápisu a čtení datových bloků o velikosti 512 B u disku Toshiba P300 s dříve testovanými disky, můžeme posoudit z následujících grafů. Čím menší časová hodnota, tím lépe.
Přístupová doba k blokům dat o nejmenší velikosti a následně o velikosti 4 kB je důležitým kritériem zejména u operačního systému, který by byl na disk instalován. V dnešní době však v tomto případě sáhneme spíše po SSD disku, takže nás zjištěné rozdíly ve výkonu v této souvislosti nemusí trápit.
Konzistentní výsledky dosáhl disk Toshiba P300 také při práci s bloky dat velikosti 64 kB.
Největší bloky dat o velikosti 1 MB vyhovovaly šindelovému disku Toshiba P300 nejvíce.
Pro praktické využití disku v pozici datového úložiště je nejvíce zajímavý test náhodného přístupu k blokům dat různé velikosti. Disk Toshiba P300 si zde vedl skvěle.
V testu náhodného přístupu k blokům dat během zápisu a čtení obvykle dominují vysokootáčkové disky určené pro použití v NAS systémech a serverech, kde je rychlý přístup k datům jedním z primárních požadavků. Vysoký výkon SMR disku Toshiba je zde výrazně ovlivněn nejen větší kapacitou cache, ale zjevně také zápisem do prostorově omezené CMR zóny pro náhodný přístup s konvenčním záznamem. Testovací utilita zřejmě není připravena na technologii šindelového záznamu, takže zápis dat do zóny pro náhodný přístup nedokázala odlišit.
Testování pomocí HD Tune Pro 5.50 můžeme ukončit se závěrem, že jsme na žádné funkční nedostatky disku Toshiba p300 s technologií SMR nenarazili, a že proti svým rivalům nijak nezaostává.