To nej pro vaše data: velký test 2TB pevných disků | Kapitola 19
Seznam kapitol
Nástup SSD v roli systémového disku odsouvá klasické disky do pozice datového úložiště. Kvůli nenažranosti her i multimédií nám na jejich rychlosti ale pořád záleží. Výrobci už přitom vlastnosti související s výkonem HDD doslova tají. Nevadí, v syntetických i praktických testech zjistíme, jak na tom populární 2TB disky jsou.
Spotřeba a teplota
Pevné disky nejsou komponentami náročnými na spotřebu elektrické energie. S průměrnou spotřebou jen několik wattů nehrají významnou roli při návrhu napájecího zdroje do počítačové sestavy. Je tady ale jeden problém, který by mohl do požadavku na zdroj promluvit v případě použití několika disků současně. Tím problémem je krátkodobá špička, ke které dochází při spuštění disku (obvykle při spuštění počítače). Během této špičky vylétne spotřeba disku několikanásobně výše.
Spotřebu testovaných disků jsem měřil pomocí digitálních ampérmetrů, napojených přes odbočku na 5V a 12V napájecí větve disku. Zaznamenával jsem špičkovou úroveň proudu při spuštění disku, v zátěži během testu zápisu v AS SSD Benchmarku a v klidu na ploše Windows. Před každým testem jsem změřil hodnotu napětí na obou větvích a z toho všeho pak vypočítal celkový příkon (součet příkonu obou větví).
Špička při startu trvá jen okamžik, kratší než sekunda. Přesto s ní musíme při návrhu napájecího zdroje počítat. Menší spotřebu při spuštění vykázaly logicky disky na nižších otáčkách 5400 ot./s. Nejvíce imunní vůči napěťové špičce byl WD Red, s odstupem následovaný disky WD Desktop a WD Green. Disky s vyššími otáčkami vykázaly těsně po spuštění mnohem výraznější odběr. Proudová špička na 12V větvi disku Seagate Desktop HDD (Barracuda) byla neskutečně velká, což se podepsalo na výsledném hodnocení.
Výsledky měření spotřeby v trvalé zátěži během zápisu v ASS SSD Benchmarku opět odpovídají otáčkám ploten testovaných disků. Nejnižší spotřebu vykázal WD Desktop. Pokud přihlédnu k jeho všeobecně horším výsledkům v předchozích disciplínách oproti WD Green, mám podezření, že výrobce jeho firmware naladil na nejmenší spotřebu tím, že posadil hodnotu otáček trvale níže, než na předpokládaných 5400 ot./s. Tajemné IntelliPower mu to umožňuje. Pokud porovnáme tříplotnový WD Green se dvouplotnovým WD Red, počet osazených ploten velkou roli ve spotřebě zřejmě nehraje. Spotřeba rychlých disků s otáčkami 7200 ot./s vzrostla úměrně nárůstu provozních otáček, tedy přibližně o 50 %.
V klidu na ploše Windows se plně projevuje efekt zelených disků. Rozdíl 120 % mezi nejúspornějším WD Desktop a relativně nenažraným WD Black hovoří za vše. Na druhou stranu, pokud máme v počítači jen jeden disk, tak nás trvale zvýšený příkon o 3 W určitě finančně nezruinuje a hrát si na to, že některé disky jsou se 2,5W úsporné a jiné s 5 W už ne, je v kontrastu s běžnými 250W grafickými kartami docela na hlavu. Až při použití několika disků (nebo při osazení do jiných zařízení, např. DVR) má smysl vzít parametr spotřeby v úvahu.
Spotřeba disků jde ruku v ruce s jejich teplotou. Velká část spotřebované energie se v teplo obrátí. Budou tedy zelené disky současně nejchladnější?
Teplotu testovaných disků jsem měřil pomocí zabudovaných teplotních čidel. Abych eliminoval nepřesnou kalibraci těchto čidel (indikovaný rozdíl mezi jednotlivými disky byl +- 1 st.C), porovnával jsem rozdíl teplot mezi studeným diskem na „pokojové“ teplotě těsně po spuštění PC a maximální naměřenou teplotou v zátěži po cca jedné hodině chodu v benchmarku HD Tune.
Těsně po spuštění počítače ukazovala teplotní čidla disků hodnoty 25–26 st.C. Byla tedy kalibrována o něco výše, než byla skutečná teplota disků v místnosti vytopené na 22,5 st.C. Po hodině zátěže vykazovala čidla teploty 32–36 st.C. Ta nejvyšší naměřená hodnota patřila disku Seagate SV35, jenž se při provozu zahřál nejvíce, konkrétně o 11 st.C. Zelené disky WD Desktop a WD Green se zahřály ze všech nejméně, jen o 6 st.C. V jejich případě byla nejvyšší naměřená hodnota na čidlech 32 st.C.
Ještě musím dodat, že disky byly během testování osazeny ve skříni s otevřenou bočnicí a byly zlehka ofukovány ventilátorem osazeným v čele skříně. V uzavřené skříni bez dobrého větrání by jejich teploty šly určitě o něco výše.