Když produkt předběhne dobu: Jak vás dobrý, ale předčasný nápad dovede ke krachu

K osobnímu počítači NABU jsem se dostal přes doporučení facebookové skupiny, která zmínila, že se v Americe našel sklad s asi stovkou nerozbalených NABU Personal Computer z roku 1983 – a teď to majitel skladu rozprodává po osmdesáti dolarech za kus, což je fenomenální suma za 40 let starý, ale jinak úplně nedotčený hardware. V tomto okamžiku je aukce ještě aktivní a pár kusů mají, takže kdyby vás to zajímalo, můžete si je koupit na ebay, mně to přišlo přepravcem v pohodě nedotčené až domů.

i Zdroj: PCTuning.cz

Nabu v aukci na ebay

To, že se podařilo najít celý sklad, je na jednu stranu štěstí, na druhou stranu ale také indikace, že tam bude nějaký problém. Za normálních okolností, pokud se například nezapomnělo na nějakou zásilku, se v 80. letech všechny počítače vyprodaly ve slevách a v aukcích, takže je velká vzácnost najít úplně nové kusy. Výjimkou jsou výukové počítače anebo stroje určené přímo pro děti, které tak nějak minuly cílovku a prostě o ně nebyl žádný zájem. U nás se tak podařilo najít zásilku nikdy nepoužitých Ondrů, v Británii šlo o Acorny Atom a našli bychom ještě několik podobných příkladů. Všechny spojuje to, že o dotyčný stroj byl minimální zájem, což z nich paradoxně dělá sběratelskou zajímavost.

Co se přesně stalo u počítače NABU Personal Computer? Tento stroj byl postaven kolem Zilogu Z80A na 3,58 MHz a má hodně podobností s počítači standardu MSX (Microsoft eXtended), což byl univerzální rozšiřitelný a plug-and-play počítač s architekturou navrženou Microsoftem (a ten plug-and-play jim tam vážně fungoval!) 

Počítač je vybavený 64KB RAM, dále grafickým čipem Texas Instruments TMS9918 s podporou 15 barev a transparence doplněný vlastními 16 KB RAM a také má čtyřkanálový zvukový čip General Instruments AY-3-8910. Napájení je jen 115 V a výstup pouze NTSC, protože jde o stroj specificky určený pro Kanadu.

Zajímavá je jeho periferní výbava. V základu najdeme výstup na tiskárnu a UART 8251 pro připojení klávesnice s nezvykle dlouhým kabelem, do které se přímo zapojovaly joysticky. Toto uspořádání bylo zvoleno proto, že se počítalo s tím, že počítač bude umístěný u televize a uživatelé ho budou moci ovládat třeba z gauče. Počítač bylo možné rozšířit čtyřmi nestandardními 30pinovými konektory, které dovolovaly montáž rozšiřujících modulů přímo na kostru. Něco takového jsem ještě neviděl: Většinou máte v počítači konektory, zde jsou hřebeny s piny patrně pro připojení ohebného kabelu s tím, že se moduly přišroubují přímo na zadní stěnu stroje. Pokud je mi známo, vznikl jen floppy port pro připojení dvou floppy mechanik.

Zásadní je druhý vysokorychlostní port, který se připojoval ke kabelovému modemu. Přenosový protokol je RS-422 na pětipinovém konektoru s tím, že kabelový modem bylo něco naprosto unikátního, byl připojen k síti kabelové televize, která poskytovala pro počítač obsah! Stroj má patici pro 8 KB ROM, ale osazena je jenom 4 KB ROM, která provede self test, detekci klávesnice, detekci modemu a pokusí se z něj načíst základní programovou nabídku – jinak to nedělá nic.

Tenhle stroj je totiž v základu určen výhradně pro digitální distribuci obsahu a software, nemá vlastní úložiště – a je to tak něco mezi teletextem a digitální konzolí! Technické specifikace modemu jsou na rok výroby (1983) docela neuvěřitelné, udávaná přenosová rychlost je 6,312 Mbit/s, což mi dává circa 800 KB/s – a to je fofr, který u osmibitů jen tak neuvidíte.