Rychlé vzestupy i pády technologických gigantů
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Rychlé vzestupy i pády technologických gigantů

Rychlé vzestupy i pády technologických gigantů

Michal Rybka

Michal Rybka

21. 7. 2018 03:00 12

Seznam kapitol

1. Jako na horské dráze 2. Na vrcholu 3. Do kina 4. Amerika na internetu 5. Vize i štěstí

Zrození, vzestup, růst, stagnaci a následující pád zažívá většina firem. U technologických firem je zajímavé to, jak rychle dokážou vyrůst a jak rychle dokážou zmizet. Jen některé vydrží tak dlouho jako IBM anebo HP, většina se naopak prořítí svojí existencí jako kometa, na chvíli všechny oslní – a pak zase zmizí v nenávratnu.

Reklama

Zrození, vzestup, růst, stagnaci a následující pád zažívá většina firem. U technologických firem je zajímavé to, jak rychle dokážou vyrůst a jak rychle dokážou zmizet. Jen některé vydrží tak dlouho jako IBM anebo HP, většina se naopak prořítí svojí existencí jako kometa, na chvíli všechny oslní – a pak zase zmizí.

V poslední době mám obskurní hobby, spočívající ve sledování případových studií úspěšných a neúspěšných firem. Je přitom velmi nápadné, jak strašně rychle stoupají a naopak padají technologické firmy – často zvládnou vystoupat na vrchol a zase se z něj zřítit dříve než za 20 let. V lepším případě jsou odkoupena jejich aktiva a patenty a stanou se součástí většího celku, v horším případě jednoduše zmizí.

Někdy se tyto firmy vrátí ve formě jakési technologické zombie, například Atari se vynořilo jako firma nabízející remaky retro her, jde ale o pouhý stín své předchozí existence. Přitom je zvláštní, že se u mnoha technologických firem stalo více než jednou, že se ocitly na hraně bankrotu anebo prošly zvláštním režimem restrukturalizace, která je dovolila alespoň částečně zachovat. Někdy jim zlomil vaz až druhý či třetí úder osudu.

Jindy je to totální divočina, například u firem Cliva Sinclaira. Sinclair Radionics se mezi lety 1961-1979 pohybovala mezi mírným ziskem a docela velkou ztrátou. Její nástupce, Sinclair Research, pak předvedl mezi lety 1980-1984 raketový vzestup a následně brutální pád. Podobné firmy, které operují z cizího kapitálu, v podstatě sázejí na to, že se jim bude stále dařit. Velký neúspěch - který nemusí být technologický, ale stačí čistě obchodní – jim jednoduše zlomí vaz. Když si přiřadím divokou historii vzestupů a pádů podobných firem ke svému životu, přijde mi až děsivé, jak jepičí mohou mít život!

Výborně jsou tato témata zpracována například na kanálu LGR Tech Tales, který se věnuje retro technice, retro hrám, ale i historii technologických firem. Zajímavým případem z poslední doby je například MadCatz, vcelku ikonický výrobce herních periferií. Firma byla založena v roce 1989 a vyráběla zpočátku nepříliš kvalitní periferie, ale zlepšovala se, prováděla akvizice konkurenčních firem jako Saitek, vstoupila i do vývoje herního softwaru a nakonec se stala výrobcem zajímavých, ale cenově přepálených PC periferií, jako byly myši MadCatz R.A.T. A nejenom to, v době, kdy se zdálo, že místo konzolí pofrčí mikrokonzole, vytvořili dokonce mikrokonzoli MadCatz Mojo.

Zatímco na povrchu vypadala situace dobře, firma dlužila spoustu peněz z půjček, které použila ke své expanzi. Situace se nakonec vyhrotila tak, že firma v roce 2015 vsadila všechno na to, že Rock Band 4 bude úspěch a že prodá velké množství periferií v podobě nástrojů pro tuto hru. Stala se spoluvydavatelem a investovala poslední peníze do marketingu. Tato sázka nevyšla, naopak vedla ke ztrátě 11 milionů USD a firma musela propustit 37 % zaměstnanců a vyměnit vedení. Akcie se ale stále propadaly až na konečné čtyři centy za akcii, takže firma musela vyhlásit v roce 2017 bankrot. MadCatz byla o rok později resuscitována a doprodává staré produkty plus má i nové periferie, ale jde o novou firmu, která používá staré obchodní značky.

Podobné problémy nepotkávají jenom výrobce, ale i prodejce, ba i půjčovny. Velmi charakteristickým případem je historie videopůjčovny Blockbuster, která vznikla v roce 1985. Přišla v době, kdy se rozšířily videopřehrávače a VHSku měla každá rodina. Základní obchodní model Blockbusteru byl založen právě na poplatcích za půjčování: Zhruba tři čtvrtiny jejich příjmů bylo půjčovné za filmy, zbytek byly doplňkové prodeje pochutin a podobně. Fungovalo to tak, že si rodina zajela autem v pátek nebo v sobotu do Blockbusteru, tam si vybrala filmy, nakoupila popcorn a měla se o víkendu na co dívat.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama