S odstupem času a na druhý pohled: Jak se recenze můžou mýlit
i Zdroj: pctuning.cz
Zábava Článek S odstupem času a na druhý pohled: Jak se recenze můžou mýlit

S odstupem času a na druhý pohled: Jak se recenze můžou mýlit

Michal Rybka

Michal Rybka

16. 4. 2022 13:00 10

Seznam kapitol

1. Pojmy a dojmy 2. Chyby, které se nestávají 3. Bo neni čas ... 4. Kouzlo až příliš skryté 5. Rozhodne mainstream.

Myslím, že nejsem zdaleka jediný recenzent, který někdy přehodnotil názor na to, co recenzoval dřív. Některé věci mají skryté kvality anebo nekvality, na které přijdete až po letech. A na ty za omezený čas prostě nepřijdete.

Reklama
Reklama

Asi nejkomičtějším omylem, kterého jsem se kdy dopustil, bylo to, že jsem uvěřil podezření na to, že overclocking ničí procesory – a protože Celeron 300A neboli Mendocino byl opravdu naprosto super a mnohem, mnohem levnější než 450 MHz Pentium II, které po slušném nataktování rozválcoval, jsem si koupil ještě jeden kus. Víte – až mi ten první procesor umře, protože dvě Mendocina byla za zlomek ceny Pentia II 450. 

Samozřejmě, můj Celeron nikdy neumřel, i když drandil na více než 450 MHz, a to nějakou dobu dokonce v situaci, kdy se kapku uvolnil chladič a neměl dobrý kontakt s pouzdrem procesoru. Druhé Mendocino mi zůstalo ve skříni i s originálním obalem – a najednou nemělo žádný smysl, protože dějinný vývoj platformu BX dávno přešel a z toho náhradního procesoru se stal pouze symbol iracionálních obav o životnost platformy. Ale tak to tehdy chodilo, Intel barvitě popisoval overclockerům hrůzy, které je potkají. Dnes už nestraší, naopak overclocking podporují, ale tehdy jsme se opravdu báli o rychlý konec CPU.

Od té doby jsem se bál o životnost přetaktovaných komponent podstatně méně, někdy jsem to možná až trochu podceňoval, ale zároveň jsem se také začal zabývat otázkou, kolikrát jsem se podobně utnul v odhadování technologií. Mnohokrát, opravdu mnohokrát. Nebudu mluvit o technologických trendech, tam se mýlí kde kdo – ale o věcech, které člověk dostal do ruky a docenil, či je proklel, teprve po letech. Tam by se zdálo, že dokážete odhadnout jejich užitečnost – ale ne, je to těžší, než se zdá.

Jedna věc jsou prostá selhání. Spolehlivost zařízení se v čase mění, obvykle kopíruje U-křivku neboli „vanu selhání“ (bathtub curve). Ta vzniká součtem dvou různých typů selhání – s časem klesající raná selhání daná nespolehlivostí technologie a potom stoupající křivku danou opotřebením (wear and tear). V součtu tak jako recenzent obvykle víte, že to, co máte v ruce, patrně bude méně spolehlivé než to samé zařízení za rok – zahoří se, další generace budou vyspělejší, opraví se firmware a podobně.

To ale nemusí být nutně pravda. Známá je kauza harddisků IBM se skleněnými plotnami, šlo o IBM Deskstar 75GXP (2000), které kauze daly jméno „Deathstar“. Šlo o levné a zpočátku populární disky, u kterých se ale často objevoval „klik smrti“ – a po rozebrání se ukazovalo, že ani specialisté na záchranu dat často neměli co zachraňovat, protože hlavy se dostávaly do kontaktu s plotnami a částečně anebo totálně z nich oškrabaly magnetický povrch. Kauza byla tak destruktivní, že IBM posléze prodalo svoje výrobní kapacity firmě Hitachi.
Tohle byla velká kauza, protože disky už měly poměrně velkou kapacitu 75 GB a byly levné, takže měly zpočátku příznivé recenze. Disky měly nové rozhraní ATA/100, vycházely z populární série 60GXP a měly slušnou cenu, takže nebyl důvod do nich nejít.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Pctuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme!

Váš tým Pctuning