Windows s AI Copilot+: Kterého osla napadlo, že chceme Velkého bratra?
Seznam kapitol
Když se dívám na přicházející generaci Windows s AI Copilot+, nemůžu se zbavit pocitu, že lidem v Microsoftu totálně přeskočilo a rozhodli se dotlačit lidstvo k Linuxu. „Vylepšení“, která nám přinášejí, je patrně největší balík těch nejméně požadovaných změn v historii – a naznačují, jak zoufale v Microsoftu nechápou svůj vlastní systém.
Microsoft Windows bylo něco, kolem čeho tradičně křepčil marketing Microsoftu a pronášel tlachy o tom, jak si budeme „užívat“ nový a lepší operační systém. Operační systém ale není něco, co byste si měli užívat, je to něco, co by mělo být hlavně praktické, bezpečné a mělo by to sloužit k bezpečnému a stabilnímu provozu aplikací.
Kdo si pamatuje ranou éru Windows, tak se mnou bude asi souhlasit, že první Windows, které se vyznačovaly určitou reziliencí, byly Windows NT (u nich jsem poprvé viděl rozpad operačního systému postupně, bylo to jako sledovat potápění se Titaniku) – a teprve Windows 2000 představovaly opravdu stabilní platformu.
Bohužel to však nebyly herní Windows, tuto linii představovala řada 95/98/ME, která do sebe rychle a poněkud chaoticky inkorporovala nové technologie – a ty měly stále smysl pro to nenadále detonovat ve vzduchu jako Hindenburg. Obvykle stačilo spustit poškozený videosoubor, to zhroutilo Windows Media Player, ten zhroutil knihovny, ty se sebou stáhly do pekel video driver a potom to šlo vše už ráz na ráz. Když jste měli štěstí, stihli jste si ještě věci uložit – a dva rebooty denně nebyly až tak něco extrémního.
Po roce 2000 dosáhly Windows zhruba toho stavu, ve kterém nám je slibovali na začátku: Dokázaly se nainstalovat samy, dokázaly si stáhnout updaty, dokázaly zjistit nové zařízení a místo toho, aby z toho spáchaly seppuku, dokázaly zařízení buď samy rozjet – anebo ho bezpečně suspendovat do doby, než dodáte driver. Ve srovnání s dobou, kdy jste si ručně DIPy anebo v BIOSu nastavovali svoje DMA a IRQ a studovali dokumentaci k instalaci, zda musíte driver zavést před vložením hardware, anebo až potom, to byl úchvatný pokrok.
A tam, někde mezi vyššími verzemi Windows XP a Windows 7, jsme dosáhli evolučního plató. Pak přišly Windows 8 a s nimi i dojem, že si z nás Microsoft dělá srandu, protože překopali úplně všechno kvůli marnému pokusu proniknout na tablety a na mobily – a chvíli trvalo, než se ve Windows 8 podařilo to šílené kostičkové rozhraní zahnat dost do kouta na to, abychom na něj skoro zapomněli.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
