Ztráty a nálezy: Co nám přinesly a vzaly počítače? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Když se odborníci z oblasti humanitních studií vyjadřují k vlivu počítačů na lidskou populaci, obvykle slyšíme jenom nářek, pláč a stížnosti. Od Digitální demence Manfreda Spitzera přes obviňování her z podpory agresivity až po digitální kastraci. Je opravdu vývoj tak negativní – anebo je to jenom změna?
Pokrok je možné ignorovat. Ještě generace mých rodičů se obešla bez počítačové gramotnosti, dnes je ale prakticky nemožné dělat jakoukoliv náročnější činnost bez toho, abyste počítač ovládali alespoň na úrovni uživatele. Znám lidi, kteří odmítli pokrok zcela anebo částečně, dokonce i takové, kteří provedli osobní technologický reverz a vydali se na „cestu z města“. To je hezké, ale není to řešení pro budoucnost – a rozhodně ne pro všechny.
V budoucnosti se nevyhneme nejen práci s počítači, ale i práci s roboty. Technologie se stává naprosto normální věcí pro všechny – a zatímco v 70. až 90. letech to byla přece jenom věc spíše pro geeky, dnes je to mainstream. Dnes najdeme na internetu všechny, od dětí přes svéhlavé puberťáky až po strejdy, kteří si stěžují, že je všechno špatně. Moderní technologie je primárním prostředkem nejen pro práci, ale i pro zábavu a pro informace, což ještě v 90. letech nebyla ani zdaleka pravda.
Dnes představujeme určitou ranou formu fúze s informačními prostředky. Do značné míry nahrazují naši paměť, ale je otázkou, zda to je dobře anebo špatně. Tradicionalisté mohou naříkat nad tím, že si dnes už řidiči nepamatují ulice ve svém městě – není ale lepší, že umí ovládat navigaci, která jim pomůže v libovolném městě? Není lepší schopnost rychle se učit ovládat nové zařízení než si fixovat data, která se stále mění?
Inteligence je založena na paměti – a bez učení se vybudovat nedá. Nutno ovšem podotknout, že problém s moderními informačními systémy není v tom, že by obsahovaly málo informací, ale naopak je jich příliš mnoho. Pokud jste se někdy dostali do kontaktu s prací vyžadující manipulaci s informacemi, tak víte, že se dnes považuje za nejcennější rychle a efektivně informace třídit. Není to o tom, co víte, ale jak dokážete pracovat s informacemi, které neznáte.
Dnes se můžete setkat na výběrových řízeních s tím, že dostanete k řešení úkol, který neznáte, případně dostanete za úkol roztřídit tak obrovské množství informací, že se jednoduše nedá v limitu ani přečíst. Cílem je poznat, zda dokážete informace v limitovaném čase předtřídit, což je schopnost, která se na školách neučí, k té se musíte dopracovat sami. Zahrnuje to schopnost analyzovat na základě vzorků (posuzujete materiál jen z jeho částí), schopnost identifikovat klíčová kritéria (například hledáte, jak je materiál starý) a schopnost posuzovat věrohodnost, aniž byste tématu rozuměli.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
