Zábava (strana 5 z 73)

Třicátého srpna tohoto roku vyšel na Anandtechu článek „End of the Road: An AnandTech Farewell“ od Ryana Smithe, kterým se s námi rozloučil Anandtech, klasický technologický web, který nás doprovázel více než 27 let. Je jeho konec znamením naší doby, znamením doby, kde lidé prostě přestávají o technologiích číst?

Klasická představa západního ajťáka o tom, jak lidé používají počítače, připomíná hierarchii hinduistických božstev: Někde dole jsou BFU, pak uživatelé, pak nadšenci, pak profesionálové, pak specialisté, potom admini – a nakonec to pokračuje k technologickým bohům. Je to jasná stupnice zatracených a vyvolených. Pokud se ale podíváte do světa, zjistíte, že tam to funguje úplně jinak.

Když se dívám na dokumenty o prasknutí první internetové bubliny (dotcom bubble), vypadá to skoro apokalypticky. Skoro jako by to celé byl gigantický průšvih, všichni přišli o všechno a všechny potkala jenom smrt a zkáza. Bylo to ale vážně tak zlé?

Tažení naštvaných umělců proti generativní AI pokračuje – a tentokrát se pokoušejí nejen o vyloučení svých děl z tréninkových setů, ale dokonce chtějí chránit svoje „styly“. Hm. To já na to jdu naopak – a kradu si od umělecké AI její vzory sám!

Suzan Wojcicki, bývalá šéfka YouTube, zemřela 9. srpna 2024 na rakovinu plic. Odešla v šestapadesáti, což je nepříjemně brzo – a zanechala za sebou spoustu pozitivní práce, ale také spoustu kontroverzí. Rozhodně však formovala nejen YouTube, ale celá sociální média do té podoby, v jaké je máme dnes.

Říct, že se nyní dějí v IT divné věci, je docela podcenění rozsahu problémů. Intel válčí s průšvihem u svých procesorů, Microsoft zažívá výpadky – a Crowdstrike? Crowdstrike uzemnil svým updatem víc letadel než teroristická hrozba a jako revanš nabídl kupón na jídlo. Vskutku podivné časy!

Na internetu najdeme mnoho záhad, včetně tak zvané „nejzáhadnější písničky internetu“. Není to jediná věc, u které se už patrně nepodaří určit její skutečný původ – ale ilustruje to, jak strašlivě rychle a dost možná definitivně ztrácíme paměť.

Příchod umělé inteligence je pěkně razantní. Nvidii katapultoval do nebes, už zítra bude každé PC pro AI a vtipy, memy a protesty zaplavují celý internet. Není ale nakonec masový příchod umělé inteligence přehnaně urychlený?

Neuvěřitelné se stalo skutkem: Česká televize a Český rozhlas si podle všeho opravdu prosadí výpalné z internetu. Dvacet let poté, co se „veřejnoprávní“ média měla buď transformovat, anebo zmizet v propadlišti dějin, se jim dost možná podaří přisát se na službu, která je učinila irelevantními – a žádat z ní výpalné!

Aby bylo jasno: Nesnáším TikTok. Považuji ho za hloupý a povrchní, za gejzír neinformací a definici digitálního dudlíku, který zabaví, ale nenaplní. Důvody, proč ho chce Amerika zakázat, jsou však podle mého názoru přece jenom poněkud pokrytecké.

Dvě nedávná vyprávění o historii Amigy a Commodore byla poněkud tristní. V podstatě byla takovým soupisem neúspěchů. Bohužel, Commodore už se v té době, kterou popisujeme, vydal na nezadržitelnou cestu dolů. Naštěstí nebylo vše jen špatné, v tom stále houstnoucím šeru probleskovaly paprsky naděje. Dnes si povíme o nich a o tom, jak firma vyřešila otázku, kudy se ubírat dál.

Vyprávěli jsme si, jak se Commodore pustil do mnoha slepých uliček, aby po dlouhé a usilovné snaze experimentálně zjistil, že jsou opravdu slepé. Nic proti tomu. Jen kdyby takové poznání nebylo zatraceně drahé. Do dnešního příběhu jsme si nechali historii vývoje slepé uličky, která patřila k těm nejdražším a nejdelším vůbec. Přitom šlo na první pohled o výtečný nápad.

Hraček, které vás učí logiku a základy IT, není nikdy dost. Turing Tumble je unikátní tím, že v něm stavíte mechanické stroje, které fungují pomocí padajících korálků – a když díly zapojíte chytře, umí klidně i násobit!

Zvonečkem to začalo, zvonečkem to končí, řekl by někdo. Po třiceti letech očekávání a zklamání přichází na Českou televizi seriál, který s vtipem, ale také s respektem mapuje historii tvorby her v Čechách a na Slovensku!

Dropshipment neboli prodej přes internetová tržiště nám předkládali jako téměř revoluční formu e-komerce. Dnes se ale ukazuje, že to je spíš takový bleší bazar plný podivných charakterů, které spíš poškozují jméno platforem, které je zastřešují.

Minule jsme si povídali o tom, jak se Commodore ocitl na absolutním vrcholu. Firma prodávala miliony počítačů, od laciného herního stroje C64, přes sofistikovaný herní stroj nové generace A500 po profesionální rozšiřitelnou A2000. Zdálo se, že Commodore nemůže nic zastavit. Firma vydělávala obrovské peníze, ovšem ve skutečnosti stála před zcela zásadní otázkou, na kterou její management neuměl odpovědět. Kudy se ubírat dál?