Acer Predator BiFrost Intel Arc A770 OC: 16 GB paměti za devět tisíc | Kapitola 19

Závěr

Začneme tím pozitivním. Po hororových recenzích při uvedení, ve kterých padaly stížnosti na kvalitu ovladačů a po zkušenostech s problémy integrovaných grafik Intelu ve hrách mě překvapilo, že jsem při testování nenarazil na žádné kritické chyby. Vyzkoušel jsem sice jen kolem dvacítky her, ale když odhlédnu od nevyrovnaného výkonu, vše fungovalo dle očekávání. Zkoušel jsem najít něco, s čím bych měl problémy, třeba první veřejnou verzi Kerbal Space Program 2 v early access nebo Mashinky, mnoho mnoho let staré hry, na které už si dnes jen občas někdo s nostalgií vzpomene, prostě narazit na něco, na čem by namísto startu hry vyskočila jen chybová hláška, ale neměl jsem tu smůlu. Dokonce i remaster Crysis 3, u kterého mají Radeony problémy a během testování mi při opakovaném načítání stejné mapy padá, se obešel na Intelu bez pádů.

S trochou nadsázky bych na základě téhle zkušenosti mohl říct, že jsou ovladače ve hrách stabilnější než u Radeonů. Ale to neberte vážně, na taková silná tvrzení je dvacítka her moc malý statistický vzorek a nemyslím si, že kdyby došlo na srovnání ve stovkách her mimo ty nejběžněji hrané tituly z poslední doby, budou na tom karty Intelu lépe. Padající hry se ostatně občas řeší i na komunitním fóru Intelu, takže ne vše bez problémů poběží (ale na kterých grafikách hry nepadají).

Také výkon se od uvedení průběžně a soustavně zvedá – opět se dá říct, že jestli rádi kupujete karty kvůli tomu, abyste se pak kochali tím, jak s novými verzemi ovladačů dozrávají jako víno a proti konkurenci roste jejich výkon, jsou grafiky Intel Arc v současnosti suverénně nejlepší řešení, jaké můžete pořídit. Ovladače Radeonů RX 7900 neudělaly od loňského uvedení ani zdaleka takový pokrok jako ovladače Intelu, kde mají zjevně pořád ještě co optimalizovat.

V mém případě ležely naměřené výsledky pěkných pár týdnů v šuplíku, protože se mi do dopsání recenze vecpaly ještě nové modely GeForce a Radeonů, které jsou pro většinu lidí atraktivnější volbou a měly větší prioritu. Z portfolia her v metodice se od té doby měl ještě zlepšit výkon v F1 22 o až deset procent a zvedl se i výkon v některých dalších titulech používaných v testech grafických karet. A samozřejmě došlo na výkonnostní optimalizace pro nově uváděné hry. S poslední verzí Blenderu označené 3.6.0 je vylepšená i hardwarová akcelerace renderingu, bohužel už nemám možnost výsledky doměřit, karta šla dál.

Pokud patříte k bojovníkům za utlačované nadnárodní korporáty s oligopolem, narovnávačům trhu a zastáncům filozofie rovných příležitostí, měl by být Arc A770 rozhodně vaší první volbou. Na trhu s herními grafikami není dnes větší otloukánek než Intel Arc a jestli chcete někoho podpořit jen kvůli tomu, aby byla na trhu větší konkurence, je nákup A750 či A770 to nejlepší, co můžete udělat.

Netradiční karta

Chladič od Aceru musí nutně upoutat pozornost. Na konstrukci je znát, že se výrobce snažil zúročit zkušenosti s návrhem kompaktních chladičů určených do menších systémů. Zadní ventilátor, který působí, jako by kartu trochu přerůstal, ji na fotkách opticky zvětšuje, ale je to karta jako každá jiná. Na obrázku vedle běžné Dual RTX 4070 od Asusu je vidět, že není o nic větší, spíše naopak.

i Zdroj: PCTuning.cz

Podobnou kombinaci ventilátorů na jiných kartách než od Aceru jen tak neuvidíte a ploché heatpipe na základně jsou ve světě nereferenčních karet taktéž raritou, obzvlášť pokud jsou ještě kombinované s vapour chamber.

Dostanete díky tomu o něco robustnější a přitom kompaktní řešení, které lépe zvládne chlazení karty při horším průtoku vzduchu a menším objemu skříně. V prostornějších a dobře chlazených sestavách si ale vede jen průměrně a chladičů na poslední generaci karet s obdobnou spotřebou už spíše podprůměrně. Je znát, že je plocha žebrování na pasivech menší, než je tomu u nových grafik zvykem.

Trable se spotřebou. Bez zátěže i v zátěži

Když zavítáte do kapitoly s měřením spotřeby, hlavně bez zátěže vyčnívá Arc A770 daleko nad ostatními kartami. Pro to, aby se karta dostala na nižší hodnoty spotřeby bez zátěže, musíte do BIOSu desky a upravit nastavení úsporných režimů (ASPM) u sběrnice PCIe a upravit i nastavení napájení ve Windows podle návodu Intelu. Kvůli jiným grafikám jsem neměl moc času si s tím hrát, nechal jsem to až na konec, až bude otestováno to nejdůležitější, nezbylo mi moc času a na první dobrou jsem nepochodil – až když byla karta pryč, jsem zjistil, že jsem mezi několika položkami v nastavení měnil jinou položku, než jsem měnit měl. Zkusím to napravit u další karty s čipem Intelu, bude-li příležitost ji otestovat. 

I když vše nastavíte správně, nebude to asi ideální – na fóru Intelu jsem narazil na to, že někomu přestal úsporný režim fungovat v novějších verzích ovladačů, a také se traduje, že k tomu, aby se grafika přepnula do úsporného režimu, musí být počítač opravdu v klidu a při běžné práci bude spotřeba pořád vyšší než u konkurence. Opět – nic pro někoho, komu se nechce kvůli spotřebě karty vrtat v nastavení desky. Bez přenastavení ASPM je příkon karty ve 2D skoro až hororový – desítky wattů nad GeForce i Radeony. Je to nejspíš i důvod, proč u karty ve 2D běžely ventilátory, a nedá se říct, že by běžely na minimálních otáčkách.

A když už jsme v tom nastavení BIOSu, musíte si ohlídat i to, aby byl aktivní ReBAR, karty Intelu jsou na to háklivější než Radeony i GeForce. Bez něj padá výkon výrazně dolů ve spoustě her.

Vyšší spotřeba je i v zátěži. Z hlediska poměru výkon/watt jsou na tom Intely hůř i při srovnání s minulou generací GeForce i Radeonů, proti nové řadě RTX 40 už je snad raději ani nestavět. Ve třech ze čtyř testů provozních vlastností jsou výsledky docela dobré, hlučnost karty je jen o málo horší než u průměrných karet. Když se ale podíváte v příslušných kapitolách lépe na spotřebu samotné karty podle monitoringu, zjistíte, že až na Metro běžela grafika hluboko pod hranicí limitu příkonu (navzdory tomu, že jde o 4K). Čip tedy nejspíš není plně využitý (přestože monitoring vykazuje za všech okolnstí stoprocentní vytížení GPU).

Obvykle se příkon karty pohyboval někde kolem 160–180 W. Pouze v Metru ve 4K šel k limitu, tedy přes 200 W, a bylo to znát na výrazně větším zahřívání čipu a na hlučnosti, která byla už nepříjemná. V 1080p je ale příkon i v Metru o pár desítek wattů nižší a hlučnost opět na úrovni běžných karet. Dá se to ale vyřešit přiškrcením power limitu anebo snížením limitu teploty za cenu nepatrného poklesu výkonu. Pokud budete chtít naopak taktovat, moc velké rezervy už grafika nemá – mimo jiné proto, že část z nich pro tovární přetaktování využil už samotný výrobce.

Pozitivní je, že s rostoucím rozlišením ztrácí dech méně než  konkurenční modely, ve 4K už je výkonem vysoko nad 12GB RTX 3060, jenže… to bohužel není karta, o které by se dalo říct, že je stavěná na hraní ve 4K. Pokud přesto hodláte hrát ve 4K na grafice za devět tisíc, pak ano – v tomto rozlišení je na tom proti svým soupeřům lépe než v 1080p.

Raději pro zkušenější

Pokud se k vám někudy dostane počítač s Arc A750 nebo Arc A770, třeba coby hotová herní sestava, nemusíte se bát toho, že by byly herní zážitky podobné jako před lety u integrovaných grafik Intelu – výkon Arců je několikanásobně vyšší a kvalita ovladačů mnohem lepší než to, nač jsme dříve naráželi u IGP v procesorech Core. Zkrátka na hraní je to mnohem použitelnější, než by většina z nás čekala. Když se posadíte ke hře, nepoznáte, že je něco jinak než obvykle.

Přesto grafiky Intel Arc nemůžu doporučit běžným hráčům, kteří chtějí pořídit novou kartu, plánují ji užívat především na hraní her a už je tolik nebaví experimentovat se samotným hardwarem. Oproti tomu, co je k mání od AMD a Nvidie, mě až na těch 16 GB paměti nenapadá žádná podstatná výhoda Intelu. Ve všem ostatním je naopak v nevýhodě. Ovladače se ladí a opravují za pochodu (ale v tomto ohledu také není Intel unikát). Hráči vlastnící grafiky Arc jsou minoritou a úměrně tomu nejspíš vývojáři her a softwaru své aplikace optimalizují a testují. Šance, že narazíte na problémy, je o to větší.

S ohledem na to, že má grafiky Intelu mnohem méně lidí, je i mnohem menší šance, že v davu narazíte na někoho, kdo měl stejný problém a s jeho řešením by vám pomohl. Na druhou stranu se marketing Intelu z hlediska podpory snaží víc, než jsem čekal – karty Arc mají své komunitní stránky, discord, celkem živý účet na pomalu umírajícím twitteru, speciální blog věnovaný novým verzím ovladačů, či komunitní diskuzní fórum, ve kterém se diskuzí aktivně účastní i přímo zaměstnanci Intelu. Hromadu „osvětových“ videí najdete na speciálním kanálu youtube, kde vysvětlují technologie, jsou tu živé předváděčky a debaty. Zkrátka Intel se znaží tak, jak už se zavedení výrobci grafických čipů snažit nemusí.

Pokud vás ale víc než hry zajímá samotný hardware, těší vás mít něco, co jen tak někdo nemá, baví vás s experimentovat a při té příležitosti si občas i něco zahrát a to, že momentálně nejde o zrovna nejvýhodnější nebo nejatraktivnější kartu, jakou můžete pořídit na hraní her, vás netrápí, proč ne.