Jak si dnes zahrát na Commodore 64 (i bez něj)
Seznam kapitol
C64 je jedinou osmibitovou platformou, pro níž existují i hry z mnohem výkonnější počítačů vícebitové éry. A nové hry pro něj vznikají dodnes. Podíváme se, jaké dnes máte možnosti v případě, že budete chtít zavzpomínat a zahrát si je znovu, nebo je vyzkoušet vůbec poprvé.
Jak už bylo v předchozích článcích věnovaných Commodore 64 naznačeno, na Commodore 64 existují i hry, které by na jiných osmibitových platformách byly jen obtížně realizovatelné. Najdeme zde klasiky jako Defender of the Crown, Zak McKracken, Maniac Mansion a další.
Retrogaming: Co a jak se hrálo na Commodore 64?
Minule jsme si vyprávěli příběh vzniku nejslavnějšího herního počítače Commodore 64. Článek byl příliš dlouhý na to, abychom…
Je přitom třeba říct, že takovýchto her by bylo možné portovat i více, ale bohužel některé firmy (například Sierra) se rozhodly C64 ignorovat, ačkoliv existovaly plány na portaci jejich titulů. Sierra – jen tak pro zajímavost – naopak u svých prvních titulů podporovala Apple II, který hardwarově C64 nijak zásadně nepřevyšuje.
Jak si dnes zahrát
Nejlepší způsob, jak si zahrát nějakou tu starou pecku z osmdesátých let, je z mého skromného pohledu originální „železo“. Nejen, že to má ten správný „look&feel“, ale je tu i naprosto pragmatický důvod, spočívající v používání dobového joysticku. Ten moderní proporcionální, který rozeznává míru náklonu, se na hraní některý akčních her moc nehodí. Proto je nutné hry vyžadující rychlé reakce (což na těchto platformách je cca 90% titulů) hrát buď s pomocí joypadů, či klávesnice, ale rozhodně nedoporučuji nějaký moderní masivní joystick s mnoha multifunkčními tlačítky. Budou vám zcela k ničemu, jelikož tehdejší joysticky měly tlačítko pouze jedno. Tedy mívaly jich i více, ale všechny fungovaly jako jedno tlačítko.
Naopak, zcela nutný je autofire (vzácný pro změnu dnes), bez něhož jsou některé hry nehratelné.
Výhoda C64 oproti jiným platformám, například oproti minule zmiňované Amize, je jeho láce. Jednak je samotné C64 levnější než jakýkoliv typ Amigy, je sehnatelný na ebay za částky kolem 100–150 eur. Ke hraní na C64 také potřebujete naprosté minimum.
Co se týče typů, které je možné zakoupit, tak jsou k dispozici jak původní „chlebníky“, tak pozdější modernizované verze, no a pokud má někdo chuť platit hodně, zajímavou variantou je přenosné SX64 (ovšem zde je cena opravdu mastná, od 800 eur výše).
Za mě je nejzajímavější možností zkusit C128, který nabízí mód zcela kompatibilní s C64, navíc samozřejmě i svůj vlastní a možnost pohrát si s CP/M.
Zde je ale cena počítače vyšší, cca 200–300 eur. No a jako poslední zmiňuji možnost pořídit nějaké moderní úpravy či emulátory – ať už je to C64 reloaded (stroj s moderním motherboardem, ale původními čipy, který má například výstup S-Video, a tedy skvělý obraz, musíte ale mít ty čipy pro osazení motherboardu) či hardwarové emulátory, které sice mají moderní case s vizáží C64, ovšem útroby jsou zcela nové. Toto je varianta, s kterou nemám zkušenosti, a která je aspoň v současnosti dražší než používání starých počítačů.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
