Proč jsme zaspali dva tisíce let, než jsme přišli k počítačům? | Kapitola 6
Seznam kapitol
Moderní společnost si bez počítačů nelze vůbec představit. Považujeme je za absolutní samozřejmost, přitom před sto lety vůbec neexistovaly. Přemýšleli jste někdy o tom, jak jsme se k nim vlastně dostali? A proč se to stalo až ve 20. století a ne dříve? Proč lidem trvalo tak dlouho, než se rozhodli práci s čísly a daty automatizovat?
Buď jak buď, přestože se kolem počítačových technologií dnes filozofuje hodně (transhumanismus, singularita atd.), žádný filozof pro počítačové technologie nic zásadního nepřinesl. Tedy kromě těch, kteří se zabývali formální logikou, ti se ale pro změnu většinou nezabývali úvahami o myslících strojích.
Předpokladem pro vznik počítačů je spotřební společnost.
Řada automatů a mechanických hraček vznikla na konci středověku a na počátku novověku pro aristokratické elity. Velmi bohatí lidé, povalující se ve svých palácích, nemají často do čeho píchnout, a proto se rádi baví zajímavostmi. Tím do jisté míry napomáhají technologické evoluci, protože mají rádi hračky a podivnosti – stačí si vzpomenout na sbírky Rudolfa II. Tato tradice je asi starší: Zdá se, že astroláby podobné strojům z Antikythéry sloužily jako kuriozita už pro římskou aristokracii. Dopad na vývoj lidstva byl ovšem nulový, protože tyto stroje sloužily jen pro kratochvíli elit, takové zpestření večera. Citace Homérovy poezie řeckým otrokem, předkrm, chvíle pro astroláb, hlavní chod, gladiátorský zápas, pitka, orgie, domů a spát. Něco takového.
Aristokracie má jeden velký problém: Ona ty hračky ve skutečnosti nepotřebuje, takže neexistuje žádný tlak na to, aby z jedné ručně vyrobené podivnosti vznikl skutečně masově vyráběný produkt. Aristokracie má spoustu peněz a tak jim moc nevadí, jak drahá je ruční výroba. Evoluční tlak na vývoj technologie je opravdu minimální a naopak, zbohatlíci nemají moc zájem na tom, aby to, co si pořídili oni, měl někdo další.
Ten, kdo má opravdový zájem na evoluci, je střední třída. Opravdu chudí lidé mají problém zajistit si základní potřeby a technologie je moc nezajímají, střední třída je na tom o něco lépe, ale nemá tolik peněz jako bohatí, navíc musí pracovat a tak uvažuje o tom, k čemu by se technologie daly využít. Historie IT ukazuje, že právě střední třída představuje motor technologického pokroku: Na jednu stranu tlačí na snižování ceny (viz Sinclair a jeho hon za co nejlevnějším mikropočítačem), na druhou stranu přemýšlí, jak práci zefektivnit a zautomatizovat. Zbohatlíkovi je úplně jedno, jestli mu účetnictví dělají ručně, anebo strojově, ale účetnímu to jedno není, protože stroje mu ušetří čas a zvládne tak více práce.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
