Proč jsme zaspali dva tisíce let, než jsme přišli k počítačům? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Moderní společnost si bez počítačů nelze vůbec představit. Považujeme je za absolutní samozřejmost, přitom před sto lety vůbec neexistovaly. Přemýšleli jste někdy o tom, jak jsme se k nim vlastně dostali? A proč se to stalo až ve 20. století a ne dříve? Proč lidem trvalo tak dlouho, než se rozhodli práci s čísly a daty automatizovat?
Otázkou je, proč trvalo tak strašně dlouho, než jsme se dostali k počítačům. Různé mechanismy, hračky a hodiny vznikaly průběžně, ostatně mezi příklady astrolábů lze zařadit i pražský orloj z roku 1410. Orloj, mimochodem, je považován za třetí nejstarší vůbec a úplně nejstarší dosud funkční. Pokaždé, když jdete přes Staroměstské náměstí, se můžete podívat na 600 let starý jednoúčelový analogový počítač, který pořád funguje.
A když se tak ptáme, proč ne Řekové a nebo Číňané, možná bychom se měli zeptat: Proč ne my? Proč počítače nevznikly v Čechách? Měli jsme Univerzitu, měli jsme orloj, proč se nepracovalo na návrhu složitějších mechanických počítačů? I když zařadíme orloj do vývojové linie od stroje z Antikythéry – proč jsme nepokračovali dál? V Praze působila spousta astronomů, astrologů, mystiků – nebylo by logické, kdybychom tu vyvíjeli další, třebas jen specializované a třebas jenom astrologické počítače?
Není jednoduché vytvořit nějakou komplexnější teorii o tom, proč se počítače objevily právě na počátku 20. století, jasně lze ale pozorovat určité prvky, určité body a myšlenky.
Každé náboženství je nepřítel technologií.
Obrovskou „žábu na prameni“ představují náboženství. Každé náboženství je ve své podstatě hluboce konzervativní a technologie, které přinášejí pokrok a tedy potenciální ohrožení, jsou vnímány jako nebezpečí. Proto je třeba co nejvíce šlapat na brzdu a snažit se všechny ty pokroky zardousit už na začátku.
Náboženství se v extrémním případě adaptuje, když už tedy není jiné zbytí, ale nikdy rozvoj technologií nepodporuje. (To platí i v případě náboženství komunistického: Odpor sovětského režimu k „buržoazním pavědám“, jako je genetika či kybernetika, je legendární.)
Ve skutečnosti je úplně jedno, o jaké náboženství jde: Jako negativní příklady se obvykle udávají křesťanství a islám, které dokázaly technologický vývoj naprosto zvrátit a je možné na nich ukázat jasný vztah mezi mírou fundamentalismu / liberalismu a efektem, který to má na technologický pokrok. Ve skutečnosti jedním z nejvíce zpátečnických náboženství je tibetský buddhismus, který Tibet v podstatě zakonzervoval v raném středověku. Dnes je buddhismus módní dokonce i mezi ateisty a řadou vědců, svým asketismem a fatalismem je ale hluboce antitechnologický.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
