Proč jsme zaspali dva tisíce let, než jsme přišli k počítačům? | Kapitola 8
Seznam kapitol
Moderní společnost si bez počítačů nelze vůbec představit. Považujeme je za absolutní samozřejmost, přitom před sto lety vůbec neexistovaly. Přemýšleli jste někdy o tom, jak jsme se k nim vlastně dostali? A proč se to stalo až ve 20. století a ne dříve? Proč lidem trvalo tak dlouho, než se rozhodli práci s čísly a daty automatizovat?
Technologická společnost je ta, která zvládla koncept masové výroby. Je to společnost, která není otrokářská, i když by se nakrásně mohla otrokářské společnosti blížit (jako například dnes v „komunistické“ Číně). Pointa je v tom, že když musíte za práci platit, uvažujete o tom, jak ji zefektivnit a tedy zlevnit. Pokud máte otroky, kteří jsou „zdarma“ (respektive platíte minimum za jejich „údržbu“), neexistuje tlak na zefektivnění práce. Čím levnější je otrok, tím menší máte potřebu řešit pokrok. Stroje suplují otroky, ony v podstatě JSOU otroky, protože podobně jako u otroků jen platíte udržovací náklady, žádnou mzdu, nemáte vůči nim žádné povinnosti. Abyste společnost změnili na strojovou, musíte se nejprve zbavit lidských otroků a nahradit je strojovými.

Čistě zemědělská nebo podobně omezená společnost se nikdy k počítačům nedopracuje. Na to, abyste mohli stavět stroje, potřebujete schopnost vyrábět velké množství unifikovaných dílů v unifikované kvalitě. Analytical Engine nemohl být realizován proto, že nebylo možné vyrábět díly v dostatečně vysoké kvalitě. K tomu může pomoci jen standardizace a tu získáte jen v technologické společnosti.
Pokud – podobně jako ve středověké Číně – stavíte počítače ve formě ručně dělaných šperků, můžete být chytří, jak chcete, ale nikam se nedostanete. Potřebujete masovou výrobu. A ta potřebuje standardizaci. A na to potřebujete v podstatě moderní korporaci. Improvizace a individuální umění je krásná věc, ale počítače potřebují něco víc: Potřebují nejenom chytrá, ale opakovatelná řešení. Kdyby se každá komponenta musela individuálně ladit, protože by byla každá trochu jiná, nedokázali byste z toho počítač sestavit.
Zdá se, že teprve na počátku 20. století se sešla celá řada faktorů, které ve finále dovolily vývoj počítačů. Nejde asi o seznam kompletní, nelze ignorovat celkový intelektuální vývoj, jako například teorii relativity Alberta Einsteina anebo zavedení povinné školní docházky, která pozvedla vzdělanost – a koneckonců i obrovský vzestup nejen techniky, ale i intelektuální práce.
Možná to byl skutečně první okamžik, kdy jsme se mohli propracovat ke kompletním a plně programovatelným (Turing-complete) počítačům. Stále tu je ale otázka, jak by vypadaly dějiny lidstva, kdyby se podařilo postavit funkční počítače už v Řecku a tato schopnost se předala přes Byzanc dále. Možná by to skončilo špatně, podobně jako u mechanismu z Antikythéry, a vliv na dějiny by byl minimální. Možná by to ale vedlo k revoluci v matematice a technologiích a výsledek by byl zcela jiný. Nemůžu se zbavit dojmu, že jsme mezi lety 300 před naším letopočtem a dneškem promrhali strašlivé množství času a mohli jsme být mnohem dále...