Test PC skříně Chieftec Hunter 2: vylepšený nástupce levného modelu | Kapitola 8
Seznam kapitol
V testu PC skříně Chieftec Hunter 2 se podíváme produkt tradičního výrobce, který se řadí do nižší cenové kategorie. Pohledné skříni nechybí ani slušná výbava. Pro dosažení relativně nízké ceny je však nutné někde ušetřit. Uvidíme, zda se v dané kategorii výrobci povedlo vytvořit optimálně vyvážený produkt.
Předmětem dnešního testu byla skříň Chieftec Hunter 2, která je prezentována jako herní skříň nižší cenové kategorie. Dalo se tedy očekávat, že zde budeme čelit kompromisům vyplývajícím ze záměru vyrobit levnou skříň s dobrou výbavou. Hunter 2 ale není novým produktem postaveným od základu na zelené louce. Je totiž nástupcem předchozího modelu Hunter, z něhož si s jedinou drobnou úpravou převzal celé šasi i s většinou vnitřní výbavy. Zcela přepracován byl tak prakticky jen čelní panel skříně a upravena byla skleněná bočnice a I/O prvky.
Musím říct, že nový čelní panel skříni nejenom více sluší, ale je lepší i z funkčního hlediska. Tím mám na mysli zejména rozšíření středového průduchu pro přísun vzduchu k čelním ventilátorům. Mezi I/O prvky nově nacházíme konektor USB Type-C, bohužel však s připojením pouze k rozhraní USB základní generace 3.0. Dojem luxusnějšího produktu pak navozují plechy z kartáčovaného hliníku na čele skříně.
Hunter 2 oproti svému předchůdci přichází s celkově čistším designem, neboť již zmizely nevzhledné šrouby v rozích skleněné bočnice a přibyly u ní lakované okraje bránící pohledu na nevzhlednou konstrukci rámu šasi. Skleněná bočnice je nově zavěšena v otočných pantech a je doplněna o šikovné výklopné madlo usnadňující její otevření. Takové řešení bývá výsadou spíše vyšších kategorií počítačových skříní. Drobné panty na zádi skříně však nebyly příliš kvalitně srovnány a přivařeny, nicméně bočnice ve výsledku pasuje kupodivu dobře.
Pozitivně hodnotím standardní výbavu v podobě čtyř kultivovaných ventilátorů ARGB napojených na interní řídicí jednotku. Osvětlení lze regulovat jak v dedikovaném režimu pomocí této jednotky a dvojice tlačítek na I/O panelu skříně, tak po připojení k základní desce pomocí systému. Pochvalu si zaslouží přítomnost kontrolky aktivity disku. No a tím jsem snad vyčerpal všechny pozitiva a dále bohužel přichází na řadu výtky.
Začnu tloušťkou plechu konstrukce, která je už na hraně použitelnosti a v případě uchycení větší grafické karty na zadní stěně už za hranou (nutno dokoupit podpěrný držák). Vylamovací záslepky PCIe bych spíše označil za rolovací, neboť v rovném tvaru je ze zadní stěny nevylomíme. Navíc budeme při jejich odstraňování trnout, abychom současně nevyrvali okolní výztužné příčky. Chybějící závity u pozic PCIe také příliš nepotěší.
Další kapitolou jsou opatření proti případnému přenosu vibrací komponent do konstrukce skříně. V této souvislosti chválím gumové podložky v rozích ventilátorů. Podobné podložky však chyběly v připravených prolisech pod napájecím zdrojem. Upevnění mechanického 3,5“ disku přímo do primitivního plechového koše je věc, kterou bych u svého počítače nesnesl. Veškeré vibrace disku se tak budou snadno přenášet do celé konstrukce skříně.
Co se týče prachových filtrů, tak jejich konstrukce v zásadě odpovídá kategorii skříně. Na stropě je magneticky upevněný filtr z děrované plastové fólie, na čele supluje funkci filtru kovová mřížka. Nadšený však nejsem z prachového filtru na dně skříně, který je jen kouskem děrované fólie uchycené pomocí háčků. Demontáž takového filtru vyžaduje položení skříně na bok a zpětné nasazení navíc trpělivost při zasouvání fólie pod všechny háčky.
I přes relativně kompaktní rozměry skříně jsem mohl v rámci vestavby vzorové sestavy použít napájecí zdroj nadstandardní délky 190 mm, chladič procesoru Noctua NH-D15 (byť pouze se středovým ventilátorem), nebo dlouhou grafickou kartu s 3ventilátorovým chladičem. Kvituji excentrické umístění kotevních drážek na stropě skříně, které mně umožnily oficiálně nepodporovanou instalaci AIO radiátoru velikosti 240 mm.
To, co bude mít zásadní roli při výběru dnes testované skříně, bude zřejmě její pořizovací cena. V době přípravy recenze koncem listopadu jsem ji v našich největších obchodech ještě nenašel. Heureka našla jen dvě nabídky, z nichž tu levnější mělo polské Allegro, které skříň nabízelo za částku 1676 Kč. Předchozí model Hunter bylo možné ve stejnou chvíli v nejlevnějších obchodech zakoupit jen o stovku levněji. S ohledem na vylepšení, která nový model Hunter 2 přináší, je to dobrá zpráva.
Chieftec Hunter 2 se bude pohybovat v široké konkurenci skříní nižší kategorie, u nichž se jen podle obrázků a uváděných parametrů těžko zjišťuje jejich kvalita. Na oko líbivý kabátek může ukrývat nejedno nemilé překvapení. V takovém případě je vhodné sáhnout po výrobku, k němuž jsou již nějaké pozitivní reference z recenzí či od jejich uživatelů. V případě skříně Hunter 2 její pozitiva a nedostatky známe, takže již víme, co od ní můžeme očekávat.
Za zapůjčení skříně do testu děkujeme společnosti Arena Electronic GmbH, zastupující značku Chieftec.
Za zapůjčení AIO chladiče do testovací sestavy děkujeme společnosti Fractal Design.
Za zapůjčení napájecího zdroje, AIO chladiče a ventilátorů do testovací sestavy děkujeme společnosti Cooler Master.
Verdikt
Skříň Chieftec Hunter 2 je produktem nižší cenové kategorie a je tedy cílena na zákazníky, kteří mají hluboko do své kapsy. Za svou cenu jim nabídne vcelku pohledný design doplněný o takové prvky, jako jsou plechy z broušeného hliníku na čelním panelu, nebo skleněná bočnice zavěšená v otočných pantech. Hodnotná je také výbava v podobě čtyř kultivovaných ARGB ventilátorů se společnou řídicí jednotkou. Tyto prvky jsou na druhou stranu vyváženy použitím příliš tenkého plechu, který je v některých případech již na hraně použitelnosti. Jsou zde laciná konstrukční řešení jako vylamovací záslepky, primitivní koš na disky, prachové filtry z fólie a chybějící podložky pod napájecím zdrojem. Některé z těchto nedostatků lze dodatečně vyřešit a některým se lze vyhnout volbou adekvátních komponent počítačové sestavy. Věřím, že své zákazníky si tato skříň určitě najde. Bodové hodnocení bylo tentokrát dáno zjištěním více vážnějších nedostatků, které však neomezují primární určení produktu, ale mohou negativně působit na uživatele. Chybějící závity v místě pro upevnění grafické karty, které jsem si musel „vyřezat“, byly nakonec tím jazýčkem na vahách, který se naklonil k pětibodovému hodnocení.
