Články na téma technologie

Nedávno jsem četl, že spousta veteránů z Ukrajiny trpí záchvaty úzkosti pokaždé, když uslyší zvuk dronu. Nedivím se jim – něco zábavného jsme zase změnili na něco hrozného. Tohle se nám nějak děje pořád, pokaždé, když uděláme něco krásného, vzápětí přijde někdo jiný, kdo hezké technologie nakonec změní na nástroj hrůzy.

Ač technologický vývoj obvykle bereme příjemně a užíváme si nových produktů, panuje v něm skrytá válka. Ta nás spolu se souběhem politického a technologického dění přivádí na komplikovanou křižovatku.

V devadesátých letech jsem se snažil odborné veřejnosti vysvětlit, že počítačové hry z mládeže neudělají psychopaty. To se moc nepovedlo, ale nevadí, dnes už jejich názor málokoho zajímá. Se vzestupem AI ale přišli další moudří starci vyslovující floskuli „o tempora, o mores“ – a jako stovky generací jiných moudrých starců před nimi nás varují před zkázou, do které nás uvrhne pokrok.

Třicátého srpna tohoto roku vyšel na Anandtechu článek „End of the Road: An AnandTech Farewell“ od Ryana Smithe, kterým se s námi rozloučil Anandtech, klasický technologický web, který nás doprovázel více než 27 let. Je jeho konec znamením naší doby, znamením doby, kde lidé prostě přestávají o technologiích číst?

V poslední úvaze se Adam pozastavil nad tím, že preferuji HDMI před DisplayPortem i přes výhody, které proti němu má. Věc se má tak, že úspěšnost technologií neurčují pouze technologické parametry, ale většinou úplně jiné faktory. Nerozhoduje to, která technologie je lepší, ale to, která se rozšíří víc. A to záleží na spoustě věcí.

Výstava CES (Consumer Electronic Show) představuje pozoruhodný náhled na to, co společnosti plánují u spotřební elektroniky. Není to nutně to nejdůležitější v technologiích vůbec, zásadní změny se odehrají spíše u fundamentálních technologií, jako jsou kvantové počítače. Je to ale zajímavý pohled na to, co je podle výrobců cool.

Nový rok je tady a s ním i nové naděje. Technologické předsevzetí si sám dávat nebudu, snad jenom nějaká přání o tom, co by se mohlo v dalším roce stát a jak by technologie mohly pokročit. A jak by svět kolem technologií mohl pokročit. Takže co bych si přál?

Dnešním dnem končí embargo na detaily k nové architektuře Turing a podrobnosti o nových funkcích, které karty nabízejí. Asi jen s málokterou premiérou za celou dobu historie grafických 3D akcelerátorů představili výrobci karet tolik nových technologií najednou.

Zrození, vzestup, růst, stagnaci a následující pád zažívá většina firem. U technologických firem je zajímavé to, jak rychle dokážou vyrůst a jak rychle dokážou zmizet. Jen některé vydrží tak dlouho jako IBM anebo HP, většina se naopak prořítí svojí existencí jako kometa, na chvíli všechny oslní – a pak zase zmizí v nenávratnu.

Kyberpunk nám ukazuje řadu konceptů budoucnosti. Některé vypadají pravděpodobně, jiné spíše nerealizovatelně – a velká část kyberpunkové reality prostě nedává vůbec žádný smysl. Takové společnosti, které nám vykreslují některé dystopické filmy, prostě nemůžou vůbec fungovat.

Původně jsem plánoval podumat nad zkázou a panikou, které přinesla právě nastupující direktiva GDPR, ale na to je ještě příliš brzy. Využiji ale této příležitosti k tomu, abych vznesl obecnou úvahu o tom, jak funguje strach a panika v digitálním věku.

Jeden z obratů, který mě fascinuje v mnoha článcích a recenzích, je, že ten či onen hardware je „výhodná investice“. Chápu investici do ASICu určeného pro těžbu bitcoinů, chápu investici grafického studia do nových Maců Pro, co je ale za investici do grafiky určené pro hraní?

Je až strašidelné, kolik lidí opakuje myšlenky neuroteologa Manfreda Spitzera o tom, že technologie nás oblbuje. Ano, jsme na ní závislejší a těkavější. Jádro problému ale není v tom, že muži opustili práci s kladivem u žáru výhně a ženy přestaly trávit den pěstováním plodin a večery tkaním, ale v informačním přehlcení, které přinesl internet.

Warren Buffett, nejvýznamnější z investičních self made-manů, se pozvolna chystá předat své finanční impérium. HBO připravilo fascinující dokument, v němž Buffett rekapituluje svůj život a popisuje svůj pohled na svět. Je to pohled, který chápu a dává smysl – a tak strašně se liší od světa moderních technologií, které jeho vidění světa neodpovídají.

S tím, jak se statisíce migrantů valí Evropou, přichází otázka: Je to pro technologie spíš pozitivní jev, anebo negativní? Nebylo by nakonec lepší se od méně vyspělého světa izolovat? Ponechme stranou otázky, jak smysluplné či vizionářské je to politicky a demograficky. Co to znamená pro kulturu, vědu a technologii?

Nedostatek inovace může firmu zničit. Co ale přemíra inovace? I když to vypadá podivně, příliš velké vizionářství, příliš rychlý růst a fakt, že jste první na trhu a máte ho celý pro sebe, může být stejně devastující, jako když se na inovace vykašlete úplně. Každý si asi vzpomene na mraky zařízení, technologií a služeb, které vypadaly skvěle, a neuspěly.

Za výrobou procesoru se ukrývají stovky složitých operací a zabere mnoho času. Z celého procesu už jsme si popsali postup od těžby písku přes základní stavební prvky čipu a výrobní kroky až po rozřezání waferu na jednotlivé integrované obvody. V posledním, o něco kratším dílu, si popíšeme, jak se hotové integrované obvody pouzdří.

Výroba integrovaného obvodu, jakým jsou třeba procesory nebo GPU, vyžaduje stovky složitých operací a zabere mnoho času. Už jsme si popsali, jak funguje tranzistor a ukázali základní kroky výroby tranzistoru na waferu. Dnes si rozebereme fotolitografii nebo iontovou implantaci a popíšeme i další kroky v tomto zajímavém procesu.

V úterý 4. listopadu jsem zašel na představení nových procesorů Intel Core M. Ty jsou samy o sobě výborné a objeví se v nové a ještě ultrovnější verzi ultrabooků a mohou nám konečně přinést vodotěsné počítače. Ovšem představením Intel Core M to zdaleka neskončilo! Jaká je vize naší budoucnosti podle velkých hráčů na trhu?

Většina technologických webů se zaměřuje hlavně na velké pokroky: Přechod z magnetických disků na SSD, nová generace procesorů, nová generace karet, nové generace operačních systémů, novinky na internetu, megatrendy v IT. Ale co různé hračky, bazmeky a udělátka? Není možné, že jsou pro vývoj technologií stejně důležité?

Přečetl jsem za vás pamflet antidigitálního džihádisty Manfreda Spitzera „Digitální demence“. Trpěl jsem za vás, abyste vy nemuseli: Tato náboženská kniha, maskovaná za „neurovědecké poznání“, je klasickou ilustraci, jak můžete oklamat většinovou populaci, aniž byste k tomu potřebovali jakákoliv digitální média.

Když jsem tak popisoval už asi desátou výstavu historických počítačů, všiml jsem si, že se v nich opakuje jedna zvláštnost: Každý výrobce opravdu uspěl jen s jednou nebo dvěma řadami počítačů. A tahle úspěšná řada vzdorovala pokusům o inovaci i od výrobce samotného. Nakonec úspěšná řada mizí – a opět navzdory pokusům o inovaci. Čím to?

Ačkoliv se dnes grafika počítačových her posunuje kupředu relativně pomalu, objevují se stále hezčí a hezčí hry. Protože v letním období nové hry téměř nevycházejí, připravili jsme pro vás přehled těch stávajících, které v redakci považujeme za nejkrásnější. Desítku plnohodnotných AAA her doplňuje jedna freewarová hra a hra s grafickými mody.

Technologický svět je na jednu stranu úžasný tím, jak rychle postupuje vpřed. Uvědomujete si, že to je pouhých 20 let, kdy se u nás objevil internet? Na druhou stranu je ale nemilosrdně krutý vůči vývojářům – než se naučíte pořádně nějakou technologii, už je výběhová a v kurzu je jiná. Musíte si chytit tu správnou. Jak ji ale poznat...