Články na téma Rybka (strana 2 z 3)

Hodně hráčů považuje PC za zcela přirozeně nejlepší herní platformu. V osmdesátých letech minulého století byste ale našli jen pár lidí, kteří PC předvídali byť i jen omezený úspěch v domácnostech. Čím vším si muselo PC projít, než se mu přestaly ostatní herní platformy vysmívat?

Před několika dny skončila úspěšná kickstarterová kampaň na bezdrátovou klávesnici Bluetooth ZX Spectrum. S její pomocí je možné hrát na tabletech řadu osmibitových her od Elite Systems. Ještě před ukončením kampaně se ale objevil problém: Řada autorů her tvrdila, že nedostala za využití svých her zaplaceno. Jak dlouho bychom měli platit za muzejní software?

Tak – už je to tu zase. Známá, která mě považuje za všemagický IT servis zdarma, přinesla chcíplý laptop, na kterém byla, jako tradičně, všechna její data. Záloha žádná. Za ty roky, co jí znám, se to stalo už potřetí. Nepomáhá psát články, šířit osvětu, dokonce ani vtloukat to do hlavy osobně. Lidé se prostě nepoučí.

Nedávno jsem měl zajímavý rozhovor o počítačové historii se skepticky naladěným člověkem. Říkal, že zabývat se historií technologií je zbytečné, protože kdyby nějakou technologii neobjevil jeden vynálezce, přišel by s ní jiný. Podle něj je příchod jakékoli technologie v podstatě nutností. Proč je mimo?

Když jsem se bavil s laiky, pronesli myšlenku, že evoluce notebooků byla jednoduchá. „Na začátku to bylo tlusté a kulaté, potom tlusté a placaté a dneska jsou to ultrabooky.“ To je velmi naivní pohled, který ignoruje nejzávažnější rozpor, který v evoluci notebooků najdeme: Není to jedna linie vývoje. Je dvojitá.

Vánoce jsou opakující se svátky, které před nás kladou otázku, co pořídit za dárky tentokrát. Někomu stačí málo, třeba jenom to, že se rodina sejde a dodržuje tradice. Další nepřežije bez oslav na Seychelách, jiný je pravidelným klientem splátkové společnosti, protože prostě musí nakoupit za horu peněz. Pár tipů pro běžné smrtelníky.

Virvál, který nastal kolem filmu Nevinnost muslimů, má rysy klasické „orchestrované vlny hněvu“: Neznámý režisér natočí úmyslně kontroverzní dílo, aby si ho vůbec někdo pustil. Za hlubokého nezájmu je posláno do terénu. Bdělý muslimský aktivista si ho všimne, nahlásí to „vejš“, následují „spontánní protestní akce“ a jdou se rabovat ambasády.

DARPA vznikla v roce 1958 jako reakce na vypuštění sovětského Sputniku. Vážně, vypuštění Sputniku byl pro Američany šok, který jim zcela zničil obrannou strategii – uvědomili si, že zatímco jejich bombardéry by letěly do Sovětského Svazu deset hodin, atomovky se srpem a kladivem by začaly devastovat USA za dvacet minut po odpálení!

Zatímco si vydavatelé stěžují na pirátství, řeší spousta jiných lidí po světě jeden problém: Jak se dostat k aktuálním seriálům – a to legálně? Data ukazují, že sledování televize je v úpadku a začíná pozvolna kopírovat tu samou trajektorii, kterou prošel tisk: Zpočátku pomalý, ale stále se zrychlující propad ve sledovanosti.

Čekali jsme to už hodně dlouho a tenčící se prodeje knih a časopisů jasně ukazovaly trend a směr. Minulý týden jsem ale pochopil, že papír už nezvratně skončil a přichází už jenom fáze pozvolného dojezdu a vyhasínání. O smrti papíru mě nepřesvědčily trendy ani statistiky, ale výjev, který jsem uviděl v metru.

Když jsem sepisoval poslední úvahu o Stevu Jobsovi, našel jsem na Business Insideru zajímavý článek „Třináct tipů, jak vybudovat multimiliardový konglomerát“. Obsahoval názory Richarda Bransona, velice cool a úžasného podnikatele, které se řídí převážně selským rozumem. To znamená, že všechny bezvadně fungují.

Podle Microsoftu byla většina uživatelů, kteří si stáhli developerský build Windows 8, nadšena z nového rozhraní Metro. Po pravdě řečeno, kdo čekal něco jiného? Přizná někdy šéf, že udělali něco špatně? Těžko. A pokud ano, bude to vždy ve srovnání s novým a lepším produktem ve stylu „předtím jsme se trochu mýlili, ale tohle bude vážně super“.

Dnes je internet obecně považován nejen za nejlepší zdroj informací, nejbáječnější médium pro ukládání, ale svým způsobem také za určitou informační autoritu. Je tak snadné vyhledat si něco přes Google a nebo na Wikipedii – ale je to pravda? Nemizí nám náhodou informace před očima a nenahradily obsah jen blogy, eshopy a blikající bannery?

Poslední dobou hýbe technologickým světem hlavně zpráva o akvizici mobilní divize Motoroly Googlem. Je to nepochybně velká věc, i když zatím není jasné, zda se Google jenom nepokusil nakoupit balík patentů, aby mohl „silovou formou“ vyjednávat s majiteli jiných balíků patentů – anebo to myslí vážně a sám chce vyrábět vlastní tablety a telefony.

Když nedávno Carmack prohlásil, že už brzy budou dominantní herní platformou tablety a telefony, zavládlo mezi hráči zděšení. Je vůbec možné, že toto prohlašuje autor pecek, jako byl Doom nebo Quake? Kde to jsme? Kde je smysl přetaktování našich PC a kam najednou mizí zdánlivá dominance herních konzolí?

Před lety jsem se setkával se stesky čtenářů nad tím, že není krásnějšího a vznešenějšího zaměstnání, než je recenzent her. Celý měsíc si jen tak hrajete, občas něco napíšete a jinak jenom paříte a nebo tak něco. Pravda je jiná, pokud ovšem nepatříte mezi takzvané kmenové redaktory, kteří mají jistotu platu a doopravdy už nic sami psát nemusejí.

V moderním světě oslavujeme pokročilé vývojové metody, a zapomínáme na efektivní vývojové metody ze staré školy. Je to dáno softwarovým vývojem, který prosazuje „ne-průmyslové“ vývojové postupy. Změna je dobrá, buďme agilní, nebojme se změn, přesypávejme procesy během vývoje! Některé jsou opravdu super, ale...

Nedávno se mě jeden známý zeptal, co si myslím o novém iPadu druhé generace. Řekl jsem, že to je drobné evoluční vylepšení, což je to úplně nejlepší, co mohlo přijít. Žádné „všechno je jinak“ – jenom série změn, která zachovává původní dobré vlastnosti a přidává k nim něco navíc. Apple dokázal udělat dobrý upgrade.

I když se z krátkodobého pohledu zdá, že se technologie proměňují jenom pozvolna a jsou v nich oblasti, které se vlastně moc nemění, je vývoj IT ve skutečnosti velice dynamický a svou povahou revoluční. I když jste pár let na koni a úspěchy se jenom hrnou, další rok může velice jednoduše přijít zlom a najedou přijde krach. Proč? O tom si zapolemizujeme v dnešní úvaze.

Nedávno se mi v Datartu naskytl naprosto úžasný pohled. Zatímco regály kroužili lidé, kteří hledali zlevněné televize, odšťavňovače a ledničky, jeden stůl byl doslova oblepený manažery v kvádrech – a ano, na tom stole obhlíželi vystavené Macbook Airy. Vypadalo to asi tak, jako byste vedle položili vedle mraveniště kostku medu – doslova se tam hemžili jeden přes druhého!

Je velmi těžké vybírat dárky pro sebe, těžší pro rodinu a známé a úplně nejtěžší je doporučovat něco ostatním. Chápejte: Vám může připadat notebook s načančaným designovým krytem příšerný, ale vaší sestřičce či přítelkyni (a nebo třeba taťkovi) zase přijde krásný. Takže varování předem: Žádné doporučení není absolutní, natož pak moje.

Pokud se díváte na vývoj počítačových technologií v libovolném krátkodobém výhledu, může působit dojmem jakéhosi trvalého plánovaného pokroku. Na první pohled to dává smysl, novinky jsou výkonnější a rychlejší, ale pokud se ale na věci začneme dívat s větším odstupem, jednoduchá představa začne mizet.

Po letech je to tady: Apple nabízí instalačky pro nový a ještě placatější Macbook Air na flešce a Microsoft prodává Office pouze jako sériové číslo, zbytek si stáhnete z netu. „Optická média jsou mrtvá“, jde kolem hlas. Ale je tomu tak opravdu? Ano, mají malou kapacitu, pomalu se zapisují a moc toho nevydrží. Ale odepsat je úplně?