Test skříně Fractal Design Mood – utajená herní stanice | Kapitola 2
Seznam kapitol
Počítačová skříň, která jako počítačová skříň na první pohled nevypadá, nebo také malá skříň Mini-ITX, která až tak malá není. Novinka skandinávského výrobce může nenápadně splynout s okolními prvky interiéru, ale také může přitahovat pohledy v dominantní pozici na desce pracovního stolu. Poslouží v roli tiché pracovní či multimediální stanice, nebo pojme rozměrné komponenty špičkové herní sestavy. Jen si račte vybrat.
Tak schválně, pokud by vám to nikdo předem neprozradil, tipovali byste, že na následujícím obrázku se díváme na počítačovou skříň? Já bych primárně hádal, že se jedná o nějaký aktivní reproduktor. Fractal Design Mood je další kreací švédského výrobce, která se svým designem náramně podobá prvkům zařízení moderního bytového interiéru. Na čtvercové základně o rozměrech šíře papíru formátu A4 máme takřka půlmetrovou věž s dokonale ztvárněným textilním potahem.
Opticky oddělená plastová základna je čistě estetickým prvkem, neboť se zbytkem skříně je spojena napevno. Určitý retro nádech přidává hojně využívané zaoblení hran konstrukce s velkým poloměrem.
I/O prvky skříně jsou soustředěny do úzkého pásu ve spodní části čelní stěny. Zleva vidíme sdružený audio konektor pro mikrofon a sluchátka, konektor s rychlým rozhraním USB 3.1 Type-C, tlačítko Power a dvojici konektorů USB 3.0 Type-A. Je zřejmé, že výrobce počítá s umístěním skříně na desku stolu, kde budou konektory snadno v dosahu.
Z čela i z obou boků skříně je textilní potah celistvý a pěkně urovnaný. Mohu prozradit, že zevnitř je po celé ploše vypodložen plechovými stěnami šasi a při zatlačení se tedy neprohýbá a stále drží svůj tvar.
Celistvý potah končí na oblých okrajích zadní stěny. Zbytek její plochy pak zabírá děrovaný plechový panel s možností snadného odejmutí.
Šedá varianta skříně kombinuje prvky v několika úrovních matné šedé barvy. Plastové díly základny skříně jsou středně šedé, panel zadní stěny je světle šedý, tkanina potahu pak tyto úrovně šedi doplňuje o další. Skrze otvory v panelu vidíme matně černou mřížku prachového filtru. Madlo ve spodní hraně panelu poslouží k jeho odtržení.
Zpočátku jsem si říkal, proč výrobce u vnějších plastových dílů nezvolil povrch s imitací kovu, který by působil luxusnějším dojmem. Ovšem po čase jsem musel uznat, že ta matná šedá je velmi praktická, neboť je zcela imunní vůči otiskům prstů.
Na stropě se nachází matně šedý plastový rám se zabudovanou ocelovou mřížkou. Jeho zvýšené a vnitřně zakulacené okraje nabádají uživatele k ukládání předmětů, které se odsud neskutálí. Ale neměli bychom to přehánět a omezovat průduch, který je primární cestou pro odvod ohřátého vzduchu z útrob skříně.
Dílenské zpracování detailů je tradičně bezchybné. I přes všechna ta zakulacení jsou spáry mezi díly tenké a rovnoměrné.
Plastová základna v sobě integruje čtyři rohové segmenty z měkké gumy, díky nimž bude skříň stabilní i na hladkém povrchu stolu. Výřez v zadní části základny umožňuje přívod kabelů do prostoru uvnitř skříně, kde se budou později nacházet výstupní konektory základní desky a grafické karty.
Detailními snímky si přiblížíme pohled na otvor pro zasazení I/O štítku základní desky a na PCIe záslepky v místě uchycení budoucí grafické karty. V malém plechovém pouzdře se ukrývá konektor pro připojení síťového kabelu napájecího zdroje, respektive jeho prodlužovacího kabelu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
