Praktické tipy pro montáž a zapojení ventilátorů do počítače | Kapitola 3
Seznam kapitol
Při instalaci a zapojení ventilátorů lze využít mnoha fint a fíglů, existují i rozdvojky nebo rozbočovače. Níže si rozebereme vše od použitých šroubků až po zapojení.
Při montáži ventilátorů se velmi často uživatel dostane do situace, kdy mu kabel od ventilátoru nedosáhne na konektor základní desky nebo ani takových konektorů nemá dostatek. Některé ventilátory mají již z výroby možnost řetězení, tedy disponují samčím i samičím konektorem. Typicky tomu tak bývá, pokud koupíte chladič procesoru se dvěma ventilátory (případně mají v balení rozdvojku), ale mají to i některé skříňové ventilátory, jak například nedávno zkoušené modely Arctic P14 SLIM PWM PST a Arctic P12 SLIM PWM PST.
Pokud ventilátory nemají dodatečné konektory pro řetězení, tak je jediným možným řešením nedostatku konektorů rozdvojka. Ta je praktická, protože se může nacházet hned na konektoru na základní desce, ale klidně také až za prodlužovacím kabelem. Například si můžete prodlužkou dovést napájení dopředu skříně a až tam pomocí dvou rozdvojek zapojit tři přední ventilátory. Jen se nepřepočítejte, každá rozdvojka přidá jen jeden další konektor pro zapojení ventilátoru.
Jak moc ventilátorů lze připojit na jeden konektor základní desky? U kvalitního modelu jsem nikdy neměl problém uživit tři až čtyři ventilátory – toť poznámka z praxi. Technicky správnou odpovědí je podívat se do specifikací základní desky, která má pro jeden konektor definovaný maximální proud, resp. výkon a podívat se na požadavky konkrétních ventilátorů.
Když se podíváte na samičí konektory na rozdvojce, zjistíte, že na jednom z nich chybí jeden pin. To není chyba, ale záměr. Jedná se o pin, kterým základní deska monitoruje otáčky ventilátoru a logicky by dělalo problém měřit jedním pinem více ventilátorů. V praxi to znamená, že oba konektory na rozdvojce nejsou ekvivalentní a ve velmi specifických případech záleží na přesném zapojení. Také byste do jedné rozdvojky neměli zapojovat dva ventilátory s velmi odlišným profilem otáček, kromě problematické regulace nebude snadné ani vyčítání otáček.
Prodlužovací kabely fungují také velmi univerzálně, zkrátka je použijete, když kabel nedosáhne do konektoru. Lze je kombinovat s dalšími prvky jako s rozdvojkami nebo adaptéry a nemají žádná omezení. V praxi jsem zkoušel zapojit i sedm prodlužovacích kabelů za sebe a nemělo to vliv na funkčnost.
Zajímavou pomůckou pro pokročilé uživatele jsou adaptéry s rezistory, které se často označují jako L. N. A. či U. L. N. A (Ultra Low-Noise Adaptor). Je v nich jednoduchý odpor, který podle specifikací snižuje proud a tím i výkon ventilátoru. Setkáte se například s adaptéry snižující otáčky ventilátorů o 15 nebo 30 %.
Proč vůbec chtít takovou součástku používat? V určitých případech se nelze stoprocentně spolehnout na regulaci otáček pomocí základní desky. Například při zapnutí počítače mohou na chvíli ventilátory pracovat naplno, i přestože by maximální rychlosti podle nastavené křivky nikdy neměly dosáhnout. Pokud křivky nenastavujete v BIOSu, ale v softwaru k základní desce, ten může dané nastavení třeba po aktualizaci smazat. Toto hardwarové řešení je jistotou, že snížíte maximální otáčky, a tedy i hlučnost ventilátoru. Také můžete použít adaptéry namísto ladění křivky s otáčkami, nejedná se však o tak jemné nastavování.
Tyto adaptéry však nejsou úplně univerzální. Mohou s některými ventilátory dělat problémy a doporučuji je v řetězci kabelů instalovat až těsně před ventilátor. Tedy při třech předních ventilátorech zapojených do jednoho konektoru nepoužijete jeden adaptér před rozdvojkami, ale tři adaptéry až po rozdvojkách.
Rozbočovače jsou už složitější, neboť nemají tak přímočaré použití jako součástky popsané výše. Existuje více typů ventilátorových rozbočovačů, některé slouží jen pro napájení samotných ventilátorů, jiné i pro jejich (A)RGB část. Počítačová skříň může mít takový rozbočovač předinstalovaný z výroby, ale také si můžete dokoupit – například Arctic Case Fan Hub na Alze.
Zde je na místě připomenout, že všechny ventilátory zapojené do jednoho rozbočovače (nebo jedné rozdvojky) jsou regulované pomocí stejného zdroje, a tedy mají i shodné otáčky. To je hlavní nevýhoda, pokud potřebuje rozvést napájení k mnoha ventilátorům tímto řešením a chtěli byste konkrétněji ladit otáčky. Výhodou však je často přítomný konektor pro SATA napájení, ten umožní zapojení vyššího počtu ventilátorů, než kolik by byla schopna utáhnout jen samotná základní deska.
I přes přítomnost SATA napájení je běžně možné dovést kabel z konektoru základní desky a ten poslouží jen pro regulaci otáček. Jinými slovy i s rozbočovačem máte k dispozici všechny nástroje pro ovládání ventilátorů. Navíc některé rozbočovače mohou mít externí ovládání otáček, ale to už záleží na konkrétním modelu.
Abych to shrnul, zapojení ventilátorů není vždy přímočaré, protože kabel nemusí dosáhnout do konektoru nebo počet konektorů na základní desce nemusí být dostatečný. Případně můžete mít i další speciální požadavky na vedení kabelů nebo na regulaci. Vše vyřešíte rozdvojkami, prodlužovacími kabely, adaptéry a rozbočovači. První tři jmenované mohou být v balení se samotným ventilátorem (to je typické pro ventilátory Noctua dostupné i na Alze), nebo je také můžete dokoupit dodatečně.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
