Články na téma Elektronika (strana 3 z 5)

Veletrhy výpočetní techniky a elektroniky mají už dlouholetou tradici, ale v posledních letech to s nimi jde tak trošku z kopce. Tradiční český Invex už je ten tam, ale velké akce jako Cebit v Německu, CES v Americe nebo Computex na Tchaj-wanu probíhají pořád v plné parádě. Podívejte se s námi, jaké to bylo letos na Cebitu.

Když jeden z čelních představitelů Google, John Herlihy, pronesl větu, že „PC desktop bude do tří let irelevantní“, nadzvedl všem písíčkářům pěkně mandle. Nejenom že našemu oblíbenému stroji všichni vyhrožují vyhynutím kvůli tomu, že se mainstreamové hraní přesunuje na konzole (a pro mnoho herních vydavatelů už dnes irelevnantní je), nyní se k pohřebním řečem přidal i šéf firmy, která by se bez PC těžko dostala tam, kde je.

Denně hltáte novinky ze světa IT a nemůžete se dočkat, až tou novinkou konečně obdaříte i svůj počítač? Považujete se za hardcore ladiče a vyznavače extrémního hardware? Počítač, ve kterém není přetaktovaný CPU a grafika neuznáváte? Nebo už jste z toho všeho "vyrostli" a je vám to ukradené? Co si myslíte o luxusním hardware?

Dnešní příběh začal již před více než 20 lety a je směsicí smutku, odhodlání, lidské spolupráce a samozřejmě počítačového výkonu. Pojednává o člověku, který celý svůj život bojoval s krutou nemocí a který se i v době, kdy byl zcela odkázán na pomoc druhých, neuzavřel do sebe, ale naopak se snažil pomoci, kde mohl.

Nepřipadá vám úžasné, kolik se v poslední době objevilo na trhu vychytaných stavebnic a hraček? Od klasického Merkura včetně rozšíření o elektřinu přes zábavné updatované Lego Technics NXT 2.0 až magnetické stavebnice MagCube. A když se zamyslíme v širším hledisku, nejsou i některé počítače vlastně takové hračky pro dospělé?

Zase jsme o další rok starší a ani ekonomická krize nedokázala zpomalit vývoj technologií. Takže máme zase procesory rychlejší, grafické karty výkonnější a disky o hromadu gigabajtů větší. Co si o uplynulém roce myslí třináct osobností z technických magazínů a diskuzních fór si můžete přečíst v našem ohlédnutí za rokem 2009.

Konec roku se blíží a za pár dní na dveře zaklepe kulatý letopočet 2010. Na konci roku se spíše hodí předešlý rok zpětně hodnotit, sečíst úspěchy a neúspěchy. My si ale bilanci roku 2009 necháme na pozdější, tradiční článek. V tom dnešním se podíváme na budoucnost IT technologií a novinky jež náš příští rok s velkou pravděpodobností čekají.

Když jsem jako malé děcko pročítal časopisy pro nejmenší, často jsem pomáhal v bludišti najít myšce cestu ke kusu sýra a nebo určit, za jaké klubíčko zatahá kočička. Netušil jsem přitom, jak neskutečně praktickému výcviku se právě věnuji. Byl to jednoduchý dvourozměrný rébus, který mě měl připravit na nikdy nekončící bitvu s kabely!

Zkáza počítačových komponent je běžnou částí jejich životního cyklu. Nějakých pět procent mašinek ročně chcípne tak řečeno z přirozených příčin. Existují ale skupiny lidí, kteří mají neobyčejný talent pro ničení elektroniky. Některé příčiny jsou pochopitelné – všelijaké laborování a hackování, jindy jde o záležitosti vyloženě bizarní a občas i záhadné.

S každým dalším rokem, kdy se objevují nové a úžasné digitální hračky, si kladu otázku: Co je pro vývoj počítačových technologií vlastně důležitější? „Velké“ technologie – procesory, grafické čipy, paměti či celé platformy – a nebo právě tyhle malé a často podivné gadgety, které okupují naše kapsy? Odpovědět není vůbec jednoduchá.

Některé technologie, nad jejichž názvy toužebně povzdychávají fandové, stále ne a ne přijít. Holografie, třebas. Jiné se objevují zcela nečekaně, jako iPhone. A jiné se na nás tiše, nenápadně plíží z neprostupné temnoty moderního věku. Takovým případem je rozšířená realita neboli Augmented Reality. Co to je a kde ji můžeme potkat?

Mezi různými skeptickými kafemlejnky, přinášející další a další apokalyptické zvěsti o hrůzách časů budoucích, mě zaujal zvláště ten, jak technika umořuje lidskou tvořivost a díky ní jde obecně kultura do kopru. Kdysi, když si chtělo děcko osvěžit trudné odpoledne hudbou, vzalo si nožík, uřízlo vrbový proutek a vyklepalo si z něj píšťalku.

Čtení technoskeptických webů mě vždy naplňuje smíšenými pocity. Nejsem si jistý, zda autoři, zaměřující se hlavně na ekologii, hledají řešení problémů a nebo jenom důvody, proč se vrátit na stromy. Samozřejmě každý má právo na svůj názor, ale některé "eko" myšlenky jsou opravdu perly.

Pokud bych měl jmenovat jediný zásadní rozdíl klasických médií oproti internetovým, vyzdvihl bych patrně interaktivitu. Čtenáři nejsou pasivní, mohou komentovat, diskutovat, ponižovat autora, opravovat ho, uvádět zcestné informace - zkrátka a dobře nechají pisálkům vše vyžrat. To u klasických médií moc nehrozí. Pojďme se těm diskuzím podívat pod pokličku.

V osmdesátých letech jsme tu měli mnoho platforem, které mezi sebou intenzivně bojovaly o dominanci. Příkladem může být dlouhá a intenzivní tahanice mezi Atari a Commodore, která začala v podstatě už na konci sedmdesátých let a táhla se téměř až do poloviny let devadesátých. Kde jsou dnes? A kolik dalších platforem od té doby svádělo své epické bitvy?

Používáte PC nebo notebook s Windows a jste spokojeni? Dobře pro vás. Nespokojeni? Chcete změnu? Ne, tohle nebude předvolební agitka, i když to tak začíná trochu znít. Jen bychom vám dnes rádi ukázali jednu z možných alternativ k majoritnímu operačnímu systému. Poznejte platformu Mac! Stanete se také jablíčkaři?

Trudomyslně jsem sledoval jeden z mnoha filmů o energetické, respektive ropné krizi. Temní proroci pronášeli spoustu hrozivých představ o tom, že neexistuje žádný způsob, jak udržet náš životní standard v situaci klesající výnosnosti ropných polí. A moudrý Amish nás poučoval o tom, že jeho koňopovoz jede sice jenom 15 km/h, ale zase s ním má osobní vztah.

Jedno přísloví říká, že jen bohatý člověk si může dovolit kupovat levné věci. V praxi se mi to ověřilo mnohokrát, počínaje botami a výpočetní technikou konče. Levné věci se vyplatí kupovat obvykle v případě, že funkčnost potřebujete teď hned a nevadí vám, že se to rozsype brzy a nebo že to funguje tak trochu divně. Každopádně toho budete většinou nakonec litovat.

Máte ještě někde v koutě starý počítač nebo notebook a nevíte co s ním? Jeho výkon už dneska nestojí nejspíš za nic, upgrade v podstatě nepřipadá v úvahu, ale přitom zase pořád ještě funguje. Možná se to nezdá, ale dědeček ještě nemusí rovnou do šrotu. Úvaha o tom, jak relativní je výpočetní výkon počítačů.

Když jsem před nedávnem zjistil, že s definitivní platností mizí z trhu diskety (třiapůlky tu s námi byly víceméně beze změn 25 let!), pocítil jsem trochu lítost. 3,5" disketa mě přece jenom doprovázela pěkný kus života, přinesla nám spoustu zábavných her a vlastně byla symbolem celé šestnáctibitové éry. A navíc vypadala tak nadčasově a tak nezničitelně. A kde je teď?

Pár postřehů a domněnek o tom, jaká úskalí a rizika nese občas novinařina zaměřená na počítačový hardware. Možná se budete divit, ale ono to vážně není procházka růžovým sadem na které vám do klína padají samply testovaných produktů. Dokonce ani PR manažeři si vás nehýčkají v luxusních restauracích nebo na záoceánských cestách tak často, jak se asi běžnému čtenáři může zdát...

Design je ošidná věc. Přestože příručky říkají, že design představuje hraniční kumšt mezi funkcionalitou a formou, mnohokrát převládá čistě podoba nad jakoukoliv praktičností. Což o to, někdy ono pokoukání stačí, třebas takové umělecké objekty a ty jiné věci, u nich praktický účel nehledáme. Ale co počítače?

Nemám rád limity. Nebo, celou větou - nemám rád omezení žádného druhu, počínající nutností nosit do určité společnosti určitý ohoz a konče jakýmkoliv omezením svobody slova. V počítačovém světě je ale možné vše, co budete jenom chtít, ne-liž pravda? Přesto právě průmysl komputerový, jeden z nejkreativnějších, nejprogresivnějších a nejsvobodomyslnějších, je plný limitů a všech možných typů omezení.