Články od uživatele Michal Rybka (strana 29 z 30)

Je mnoho technologií, které si zaslouží kontroverzní popotahování a nebo přímo posměch. Jsou ale takové, které si zaslouží bezpochyby úctu a respekt, protože změnily nejenom počítačové technologie, ale vlastně svět jako takový. A málokterá z nich si zaslouží takovou vzpomínku jako tříapůlpalcová disketa! Sony oznámilo, že na začátku roku 2011 skončí s výrobou disket – třicet let poté, co tento formát vytvořili.

Pokud společnost Apple připravuje nějaký nový produkt, můžete si být jistí minimálně jednou věcí. Ještě ani nebude na trhu, ale už se o něm bude psát, diskutovat a samozřejmě také kritizovat po celém intenetu. S novým tabletem to samozřejmě není jinak a jestli je opravu všechna ta kritika oprávněná se dočtete v naší recenzi.

Reklamní strategie Apple jsou kontroverzní, inovativní a jsou často předmětem diskuse. Apple je vůbec kontroverzní a je často předmětem různých debat, které se obvykle pohybují mezi tím, zda je Steve Jobs génius, vizionář a převratný inovátor – a nebo šílenec posedlý budováním sekty, která se musí klanět jeho dílům, ať už jsou jakákoliv.

Když jeden z čelních představitelů Google, John Herlihy, pronesl větu, že „PC desktop bude do tří let irelevantní“, nadzvedl všem písíčkářům pěkně mandle. Nejenom že našemu oblíbenému stroji všichni vyhrožují vyhynutím kvůli tomu, že se mainstreamové hraní přesunuje na konzole (a pro mnoho herních vydavatelů už dnes irelevnantní je), nyní se k pohřebním řečem přidal i šéf firmy, která by se bez PC těžko dostala tam, kde je.

Nepřipadá vám úžasné, kolik se v poslední době objevilo na trhu vychytaných stavebnic a hraček? Od klasického Merkura včetně rozšíření o elektřinu přes zábavné updatované Lego Technics NXT 2.0 až magnetické stavebnice MagCube. A když se zamyslíme v širším hledisku, nejsou i některé počítače vlastně takové hračky pro dospělé?

Když jsem jako malé děcko pročítal časopisy pro nejmenší, často jsem pomáhal v bludišti najít myšce cestu ke kusu sýra a nebo určit, za jaké klubíčko zatahá kočička. Netušil jsem přitom, jak neskutečně praktickému výcviku se právě věnuji. Byl to jednoduchý dvourozměrný rébus, který mě měl připravit na nikdy nekončící bitvu s kabely!

Zkáza počítačových komponent je běžnou částí jejich životního cyklu. Nějakých pět procent mašinek ročně chcípne tak řečeno z přirozených příčin. Existují ale skupiny lidí, kteří mají neobyčejný talent pro ničení elektroniky. Některé příčiny jsou pochopitelné – všelijaké laborování a hackování, jindy jde o záležitosti vyloženě bizarní a občas i záhadné.

S každým dalším rokem, kdy se objevují nové a úžasné digitální hračky, si kladu otázku: Co je pro vývoj počítačových technologií vlastně důležitější? „Velké“ technologie – procesory, grafické čipy, paměti či celé platformy – a nebo právě tyhle malé a často podivné gadgety, které okupují naše kapsy? Odpovědět není vůbec jednoduchá.

Mezi různými skeptickými kafemlejnky, přinášející další a další apokalyptické zvěsti o hrůzách časů budoucích, mě zaujal zvláště ten, jak technika umořuje lidskou tvořivost a díky ní jde obecně kultura do kopru. Kdysi, když si chtělo děcko osvěžit trudné odpoledne hudbou, vzalo si nožík, uřízlo vrbový proutek a vyklepalo si z něj píšťalku.

Čtení technoskeptických webů mě vždy naplňuje smíšenými pocity. Nejsem si jistý, zda autoři, zaměřující se hlavně na ekologii, hledají řešení problémů a nebo jenom důvody, proč se vrátit na stromy. Samozřejmě každý má právo na svůj názor, ale některé "eko" myšlenky jsou opravdu perly.

Pokud bych měl jmenovat jediný zásadní rozdíl klasických médií oproti internetovým, vyzdvihl bych patrně interaktivitu. Čtenáři nejsou pasivní, mohou komentovat, diskutovat, ponižovat autora, opravovat ho, uvádět zcestné informace - zkrátka a dobře nechají pisálkům vše vyžrat. To u klasických médií moc nehrozí. Pojďme se těm diskuzím podívat pod pokličku.

V osmdesátých letech jsme tu měli mnoho platforem, které mezi sebou intenzivně bojovaly o dominanci. Příkladem může být dlouhá a intenzivní tahanice mezi Atari a Commodore, která začala v podstatě už na konci sedmdesátých let a táhla se téměř až do poloviny let devadesátých. Kde jsou dnes? A kolik dalších platforem od té doby svádělo své epické bitvy?

Trudomyslně jsem sledoval jeden z mnoha filmů o energetické, respektive ropné krizi. Temní proroci pronášeli spoustu hrozivých představ o tom, že neexistuje žádný způsob, jak udržet náš životní standard v situaci klesající výnosnosti ropných polí. A moudrý Amish nás poučoval o tom, že jeho koňopovoz jede sice jenom 15 km/h, ale zase s ním má osobní vztah.

Jedno přísloví říká, že jen bohatý člověk si může dovolit kupovat levné věci. V praxi se mi to ověřilo mnohokrát, počínaje botami a výpočetní technikou konče. Levné věci se vyplatí kupovat obvykle v případě, že funkčnost potřebujete teď hned a nevadí vám, že se to rozsype brzy a nebo že to funguje tak trochu divně. Každopádně toho budete většinou nakonec litovat.

Máte ještě někde v koutě starý počítač nebo notebook a nevíte co s ním? Jeho výkon už dneska nestojí nejspíš za nic, upgrade v podstatě nepřipadá v úvahu, ale přitom zase pořád ještě funguje. Možná se to nezdá, ale dědeček ještě nemusí rovnou do šrotu. Úvaha o tom, jak relativní je výpočetní výkon počítačů.

Rozjímání s viry, o virech, minulosti jedince a budoucnosti lidstva. Asi tak by se dalo shrnout dnešní víkendové čtení o věcech a myšlenkách, kterou jednou za čas vplují na mysl každému z nás. Kdo z nás je však dokáže srozumitelně sepsat a vzájemně propojit do čtivého článku? Zda se to autorovi podařilo i tentokrát můžete posoudit sami.

Když jsem před nedávnem zjistil, že s definitivní platností mizí z trhu diskety (třiapůlky tu s námi byly víceméně beze změn 25 let!), pocítil jsem trochu lítost. 3,5" disketa mě přece jenom doprovázela pěkný kus života, přinesla nám spoustu zábavných her a vlastně byla symbolem celé šestnáctibitové éry. A navíc vypadala tak nadčasově a tak nezničitelně. A kde je teď?

Pár postřehů a domněnek o tom, jaká úskalí a rizika nese občas novinařina zaměřená na počítačový hardware. Možná se budete divit, ale ono to vážně není procházka růžovým sadem na které vám do klína padají samply testovaných produktů. Dokonce ani PR manažeři si vás nehýčkají v luxusních restauracích nebo na záoceánských cestách tak často, jak se asi běžnému čtenáři může zdát...

Design je ošidná věc. Přestože příručky říkají, že design představuje hraniční kumšt mezi funkcionalitou a formou, mnohokrát převládá čistě podoba nad jakoukoliv praktičností. Což o to, někdy ono pokoukání stačí, třebas takové umělecké objekty a ty jiné věci, u nich praktický účel nehledáme. Ale co počítače?

Nemám rád limity. Nebo, celou větou - nemám rád omezení žádného druhu, počínající nutností nosit do určité společnosti určitý ohoz a konče jakýmkoliv omezením svobody slova. V počítačovém světě je ale možné vše, co budete jenom chtít, ne-liž pravda? Přesto právě průmysl komputerový, jeden z nejkreativnějších, nejprogresivnějších a nejsvobodomyslnějších, je plný limitů a všech možných typů omezení.

Hlučnost počítače je faktor, který se téměř každému zdá zpočátku bezvýznamný. Výjimku snad představují nešťastníci, kteří obsluhují serverové místnosti, v nichž to řve snad jak ve strojovně U-Bootu. Hluk tam bývá tak hrozný, že je zapotřebí mírně křičet, aby se přes to hučení a rachtání člověk něco dozvěděl. Ve srovnání s tím pět, šest a nebo více větráků v moderním počítači neznamená přece vůbec nic, není-liž pravda?

V poslední době se nám vyrojila celá řada článků, vykreslující budoucnost Blu-ray technologie velmi pochmurně. Prý je "prakticky vyřízený", případně dokonce i PS3 je "téměř mrtvá". Nestavím se davu v tom, že bych se odvážil tvrdit, že je BD technologie živá a úspěšná. Tento dojem v žádném případě nemám. Hlavou mi však vrtá, co se to, proboha, děje...

Vánoce jsou doslova za dveřmi a možná i vy patříte mezi ty nešťastníky, kteří nemají dárky nakoupené a marně si lámete hlavu nad tím, co tentokrát, pro pána, pořídit. Ponožky? Klasickou lahev alkoholu? Naštěstí máme kvanta technohraček - a najdeme mezi nimi hodně zajímavých věciček, kterými můžete obdarovat jak své případné potomky, tak i prarodiče. Tak se podívejme, co máme za zajímavosti na trhu! Aktualizováno.

Když se před nějakou dobou objevil na Technetu test, v němž lepá děva ničila televizory, bylo velké pozdvižení: Tohle že se týká hardware? Co je to za test? Žena ničí nabušené televize - to je jako ty šílené emerické telepořady "Chicks'n'Guns", obracející se na nejnižší pudy chlapů, konzumujících u telky pivo z plechovek a civících na ženské v bikinách, jak pálí kratší či delší salvy z kvérů. Jak declassé!